Věk adrenalinového počasí

Ničivé hurikány ve Spojených státech, katastrofální sucha a požáry na jihu starého kontinentu, v Asii i Austrálii, devastující povodně a vlny veder ve střední Evropě: píšeme další „obyčejný rok“ plný neobyčejných rekordů počasí. Co se to s pozemským klimatem děje? A jak můžeme jeho nebezpečným rozmarům čelit?

Teplí a jasní bývali časové

Ani ten největší kliďas dnes nemůže popřít, že počasí začíná být v posledních letech všude na světě „divné“. Prakticky ve všech koutech planety každoročně padají historické teplotní rekordy. Evropany i obyvatele severní Ameriky začínají trápit neobvykle dlouhé a tuhé zimy, po nichž zpravidla následuje nadprůměrně teplé jaro vystřídané vlnami abnormálních letních veder a suchem, jež nakonec vyústí ve smrště, deště a povodně.

Jak ale ukazuje pohled do starých letopisů, nejde o jev tak bezprecedentní, jak se na první pohled může zdát. Kosmas například ve své kronice připomíná povodeň z roku 1118, kterou charakterizuje jako „potopu“, při níž česká kotlina připomínala jedno velké jezero. Záznamy z roku 1186 zase uvádějí: „Hned zpočátku roku tak teplí a jasní byli časové, že měsíce ledna stromoví a štěpí kvésti počalo a měsíce února byla jablka tak hrubá jako prostřední vlašský ořech. Víno, také i obilí, velmi časně kvetlo.“ O necelá čtyři staletí později, roku 1520, kronikáři poznamenali, že &„…