Jsou staří, pryč s nimi. Tímto heslem se řídí náš Zákoník práce a daňové zákony. Ačkoli jsou ministerské a evropské dokumenty plné ujištění o potřebě potírat diskriminaci jakéhokoli druhu, praxe při zaměstnávání starších spoluobčanů je přesně opačná – a dokonce ji vynucuje zákon. Po výplatě první penze udělají z člověka zákony občana druhé kategorie. Kdo nevěří, může se podívat na nejkřiklavější případy diskriminace.
Překážkám se meze nekladou
Pokud jde o odvody, důchodci jsou zatíženi stejně jako ostatní zaměstnanci. Neuškodí si zde připomenout, že státu všichni odvádíme na sociální a zdravotní zabezpečení 12,5 % z hrubé mzdy, zaměstnavatel navrch přidává dalších 35 %. Jde o odvody na penzijní pojištění, na nemocenské pojištění, na zdravotní pojištění a na pojištění v nezaměstnanosti). Ale co z tohoto „pojistného“ dostane pracující penzista? Stát ho nemilosrdně kasíruje jako výběrčí daní v pohádce O pyšné princezně, ovšem důchod mu tohle „pojistné“ nezvedne ani o korunu a nárok na dávky v nezaměstnanosti také nemá. Zdravotně pojištěný sice je, ale to by byl i v případě sladkého nicnedělání. V případě nemoci má pracující penzista nárok na nemocenskou pouze v délce 84 dnů, zatímco ostatní zaměstnanci až na 1 rok. Korunu tomu nasazuje zákon o dani z příjmu. Zatímco každý jiný zaměstnanec si z daňového základu ročně odečte nezdanitelnou položku 38 040…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
