Je každoroční odmítnutí polovičky uchazečů o VŠ ekonomicky správné rozhodnutí? Nebo tento přístup snižuje ekonomický růst? Vždyť ačkoli v průběhu posledních let došlo k řádově zdvojnásobení počtu studentů zapsaných na vysoké školy, zůstává zatím ČR na úplném chvostu EU v zastoupení obyvatel s vysokoškolským diplomem v mladé populaci (25–34 let). Přitom nové technologie a změny v organizaci práce vedou ve vyspělém světě ke zvyšování relativní poptávky po vysoce kvalifikovaných pracovních silách.
Návratnost vzdělání
Základním měřítkem odrážejícím poměr relativní nabídky a poptávky po kvalifikovaných pracovních silách je rozdíl mezd mezi vysokoškoláky a těmi se středoškolskými diplomy. Jak vyplývá z dat ministerstva práce a sociálních věcí, jsou průměrné mzdy vysokoškoláků ve středním věku řádově dvojnásobné oproti hodinovým mzdám středoškoláků s maturitou. Vysokoškolský diplom se tedy vyplatí. Propad mezd s nižším vzděláním navíc pokračuje dál, takže učňovský list bez maturity znamená v průměru o třetinu nižší hodinové výdělky oproti maturantům. Podobné rozdíly existují nejenom na úrovni celé ekonomiky, ale i uvnitř odvětví, regionů a firem. V mezinárodním srovnání jsou navíc naše platové rozdíly podle vzdělání vysoké, což naznačuje, že trh práce „přeplácí“ vysokoškoláky, kterých je relativní nedostatek. Vzdělání samozřejmě neurčuje jen mzdy, ale i schopnost…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
