0:00
0:00
Obálka vydání 22/2004
22/2004 • 23.–30. 5. 2004

2004/22

Zahraničí

Svět kolem

Zbyněk Petráček

Indii poprvé povede sikh

Marek Švehla

Haré Krišna, Haré Marx

Marek Fak

Na autobusovém nádraží metropole Ernákulam-Kočin, hlavním městě jihoindického státu Kérala, se ve větru třepotají seprané rudé vlajky s bílým srpem a kladivem. „Československo? To je dobrá země, komunistická,“ usmívá se rikša po odpovědi na obligátní dotaz na zemi původu. Stručné vysvětlení, že komunisté ztratili moc před více než 14 lety a Československo bylo rozděleno na dva státy o 3 roky později, ho nevyvádí z míry: „Mně komunisté pomáhají, volím je a jsem ve straně.“ O podobné názory není v Kérale nouze.

Na západní frontě klid

Vít Záhorný

Případ skončil, rány trvají

Vojtěch Ripka

Když může žít jen jeden

Josef Kašpar

Atentátem k moci

Zbyněk Petráček

Pět týdnů před předáním moci řádné vládě v Bagdádu a osm měsíců před chystanými volbami je situace v Iráku mnohem komplikovanější než za celý rok od vítězství spojenců ve válce, které George W. Bush vyhlásil 1. května 2003. Snad nic nemůže být symboličtější než atentát na šéfa Irácké vládní rady. Izzadín Sálim byl – spolu s dalšími osmi lidmi – zabit při sebevražedném útoku minulé pondělí. Nešlo ani tak o to, že by byl symbolem nového svobodného Iráku či spolupráce se Západem, v očích mnoha Iráčanů spíše kolaborace s americkou okupací. Šéfové prozatímní vlády se totiž střídají v měsíčních turnusech, takže se nestávají symbolickými postavami. Význam atentátu spočívá především v tom, že ani v chráněné „zelené zóně“ Bagdádu si rok po válce nikdo, ani takto vysoce postavená a střežená osoba, nemůže být jist životem. A to už je po čertech hmatatelný symbol.

Komentář

Frankenstein má razítko

Marek Švehla, Kateřina Šafaříková

Laštůvka Číňanem

Zbyněk Petráček

Udej, nebo tě udají

Marek Švehla

Každý za sebe, nikdo za Evropu

Kateřina Šafaříková

S evropskou ústavou to vypadá nahnutě. Už za necelý měsíc by měla být přijata, jenže se spornými body, na nichž ztroskotal první pokus loni v prosinci, od té doby politici nehnuli. I obvykle optimistický ambasador Česka při Unii Jan Kohout odhadl šance na dohodu na 51:49.
Diplomaté mluví o lepší atmosféře okolo stolu, do médií se však dostávají úplně jiné zprávy: tu Chirac navrhuje vyloučení státu z Unie, pokud ústavu neratifikuje, jindy rakouský kancléř obviňuje Londýn ze salámového krájení konstituce, na což ministr zahraničí Straw odpovídá, že jednání připomínají „houf komárů“, snažících se Brity poštípat. Pěkné. První závěr proto učiňme rovnou: nahnuté je to hlavně s evropskými lídry a podle toho ústavní tance vypadají.

Ve hvězdách

Zbyněk Petráček

Báječná léta s Kalouskem

Erik Tabery

Ve funkci předsedy je teprve půl roku, ale jako by mu patřila už léta, jako by KDU-ČSL čekala jen na něj jako na spasitele. Není pochyb: Miroslav Kalousek dnes patří mezi čtyři či pět nejvlivnějších politiků v zemi a mnozí lidovci se těší, že strana v něm našla nového Josefa Luxe. Spíše však našla svého Václava Klause. A to nikoli Klause-reformátora první poloviny 90. let, ale pozdního Klause, mocenského technokrata, už po provalení a následném zaretušování stranického finančního skandálu. Přitom Kalouskovi je teprve 43 let a ze všech stranických šéfů má nejpevnější pozici. Nestane-li se něco překvapivého, bude v čele KDU-ČSL ještě dlouhé roky. To si říká o přezkoumání.