Konec dobrých zpráv

Ručička hodin se v Říši středu pomalu posunuje ke třetí ranní a většina obyvatel spokojeně spí. Policie jihočínské metropole Kanton je ale bdělá a pod rouškou tmy právě zatýká Čcheng I-čunga, populárního šéfredaktora ještě populárnějšího investigativního deníku Nan-fang tu-š’-pao. Při následné domovní prohlídce pak strážci zákona bankovní výpisy, doklad o vlastnictví domu, časopisy a knihy. Zaujala je také CD s erotickými obrázky. Mohou se totiž hodit, pokud bude třeba veřejnosti ukázat, jak zhýralým člověkem oblíbený Čcheng I-čung je.

Jen těžko by něco mohlo postavení médií v dnešní Číně ilustrovat lapidárněji: investigativní žurnalistika se sice v Říši středu začíná těšit nevídané úctě a přízni čtenářů, ale naděje, které novináři vkládali do nástupu nové generace vůdců v čele s prezidentem Chu Ťin-tchaem, mají k naplnění daleko. Řada jich dokonce považuje I-čungovo zatčení za nejtemnější okamžik čínské žurnalistiky od započetí ekonomických reforem v roce 1978..

Šedý modus vivendi

Není divu, Nan-fang tu-š’-pao totiž platí za nejodvážnější čínský deník a společně s týdeníkem Nan-fang čou-mo je považován za průkopníka nezávislé žurnalistiky a lakmusový papírek ochoty režimu tolerovat kritické hlasy.

Obě sesterské publikace (vydávané skupinou Nan-fang Group) vycházejí v Kantonu. Jejich věhlas však daleko přesahuje hranice provinčních plátků. Je to i tím, že…