Do areálu opuštěné slévárny Vaňkovka v Brně před měsícem najely bagry a srovnaly se zemí tovární haly z červených cihel. Z celého jedinečného souboru průmyslové architektury zůstaly stát jen dvě nejcennější stavby – památkově chráněná slévárna a jádrovna. Z pěší lávky od vlakového k autobusovému nádraží se otevřel pohled na rozlehlou pláň táhnoucí se od středu města až na jeho okraj. Do dvou let zde v režii německé společnosti ECE vyroste obří nákupní centrum.
Strojírnu založil roku 1865 inženýr Friedrich Wannieck na rodinném pozemku, architektem byl Augustin Prokop, autor několika dalších brněnských staveb v novogotickém stylu. Štědrý mecenáš umění Wannieck se stal osobností brněnské kultury a obchodu. Jeho fabrika prošla mnoha přestavbami a dnes je příkladem špičkové stavební technologie své doby.
Zachránit všechny půvabné staré objekty se v posledním desetiletí marně snažilo Občanské sdružení Vaňkovka. Členové sháněli peníze, snažili se vlastními silami záplatovat děravé střechy hal a pod nimi pak pořádali koncerty, divadla, výstavy, tvůrčí dílny. „Čím větší prestiž si zde kultura získá, tím obtížněji ji bude možné odtud vystrnadit,“ slibovala si před třemi lety a členka sdružení Luisa Římanová. Tvrdí, že kouzlo továrny tkví v ideální poloze blízko hlavních tepen: „Místo mezi autobusovým a vlakovým nádražím lidi svírá do kleští. Tam se nejvíc spěchá a vzniká spousta stresu. Venku od rána do noci túrují motory, houkají klaksony, ale…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
