Gruzie, na kterou jsou v posledních týdnech upřené oči světa, se už pár let ocitá na pokraji konfliktu s Ruskem – a to kvůli sousednímu Čečensku. Spor vznikl v létě 1999, když vypukla takzvaná druhá čečenská válka. Mezi sedmi tisíci běženci, kteří uprchli do Gruzie, se vyskytovali bojovníci různých frakcí a lidé spojení s režimem prezidenta Aslana Maschadova. Brzy si v Gruzii vytvořili předmostí pro odbojové akce. V Tbilisi začalo fungovat Čečenské informační centrum, které zaměstnávalo sto lidí. Staralo se o propagandu, výzbroj i léčení bojovníků. V údolí Pankisi asi 40 kilometrů od Tbilisi vzniklo několik vojenských táborů a polní nemocnice.
Už více než rok to Čečenci mají v Gruzii těžší, ani jejich informační centrum už není tak nápadné jako dříve. Ale nezdá se, že by Michail Saakašvili a jeho stoupenci hodlali ještě přitvrzovat – spíše naopak. Noví vládci Gruzie jsou sice zavázáni ruskému ministrovi zahraničí Igoru Ivanovovi, jehož zprostředkovatelská mise dost napomohla nenásilnému svržení Ševardnadzeho, jenže starou nevraživost to jen stěží překoná.
Zavřít nebo pozabíjet
Loni v květnu gruzínské úřady přiznaly, že v zemi se zdržuje na osm set členů čečenského odboje a sto arabských bojovníků. Rusové rozčileně naléhali, aby Tbilisi proti nim zakročilo. Když náčelník generálního štábu ruské armády Anatolij Kvašnin přirovnal gruzínské vedení k vůdci…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
