Dopisy

Církev neřekla, co chce

Článek Modli se a pracuj (Respekt č. 47/2003) obsahuje řadu nehorázností. Například tvrzení, že ministerstvo kultury nemá problémy s „malými“ církvemi, protože jsou „slabé“. Jsme přesvědčeni, že by potvrdily opak. Dokonce i v případě katolické církve se střídala období, kdy spolupráce s ministerstvem kultury v současném obsazení byla hodnocena jako nejlepší po listopadu 1989 s obdobími hodnocenými opačně, jak je tomu v současné době. Dále ministerstvo kultury ani v minulosti nemělo v úmyslu jakkoli omezovat činnost církví, či dokonce rozhodovat o vzniku farností. Pokud jde o nález Ústavního soudu, šlo tam o něco jiného. Podle zákona o církvích měly být na ministerstvu kultury evidovány pouze „vnitřní“ součásti církví, zatímco všechny ostatní, vykonávající obdobné činnosti jako ostatní skupiny občanů, se měly řídit stejnými zákony jako tito další občané. Ústavní soud veden názorem, že církve při své charitativní činnosti „vyzařují“ do společnosti náboženské hodnoty, v odůvodnění svého nálezu vyjádřil názor, že pro takové charitativní působení mají být církvím stanoveny specifické podmínky. Nešlo tedy o rozhodování o možnosti založit si charity, protože ta tu existovala, ale o místo, kde budou evidovány, a podmínky jejich působení.

Majetkové narovnání mezi státem a církvemi zahájené v letech 1990–1991 skutečně…