Proč míří ročně miliony turistů do vzdálených a cizokrajných zemí ? Krom jiných zážitků zůstává bezpochyby jedním z hlavních cílů jejich cest návštěva kulturních a architektonických památek. Proudy zahraničních zvědavců tak ovšem proměňují smysl a užití památek: z duchovních chrámů se stává komodita, určená ke konzumaci, a stavba, původně symbolizující národní svébytnost, se v době globalizace proměňuje v nadnárodní průsečík cestovního ruchu. Novým majitelem památek je pak turista-cizinec, který národním odkazům zpravidla nerozumí a nepovažuje je za důležité. Nedávno vydaná kniha autorů Tomáše Hájka a Ireny Bukačové Příběh drobných památek se zabývá stavbami mnohem skromnějšími, které na obálkách turistických průvodců nenajdeme. Recept na záchranu kapliček, božích muk či křížků je ale překvapivě podobný: pokud mají přežít, nezbývá než k nim přilákat turisty. Drobné krajinné stavbičky mnohdy nemají vysokou památkovou hodnotu, ale o to více ztělesňují regionální identitu. Bývají spjaty s konkrétní událostí či místem: tu pojedl praotec Čech, jinde se modlil poustevník Ivan. Na Moravě například najdeme řadu posvátných kamenů, křížů a studánek, kde kázali Cyril a Metoděj. Drobné památky také často připomínají obyčejný intimní příběh, důležitý jen pro místní obyvatele. Kaplička s obrázkem na rozcestí či křížek se dvěma staletými stromy upomínají na tragickou smrt místního obyvatele, jindy jsou díkuvzdáním za uzdravení, za narození dítěte či za usmíření znesvářených sousedů.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu