Pamatuj na malé

Proč míří ročně miliony turistů do vzdálených a cizokrajných zemí ? Krom jiných zážitků zůstává bezpochyby jedním z hlavních cílů jejich cest návštěva kulturních a architektonických památek. Proudy zahraničních zvědavců tak ovšem proměňují smysl a užití památek: z duchovních chrámů se stává komodita, určená ke konzumaci, a stavba, původně symbolizující národní svébytnost, se v době globalizace proměňuje v nadnárodní průsečík cestovního ruchu. Novým majitelem památek je pak turista-cizinec, který národním odkazům zpravidla nerozumí a nepovažuje je za důležité. Nedávno vydaná kniha autorů Tomáše Hájka a Ireny Bukačové Příběh drobných památek se zabývá stavbami mnohem skromnějšími, které na obálkách turistických průvodců nenajdeme. Recept na záchranu kapliček, božích muk či křížků je ale překvapivě podobný: pokud mají přežít, nezbývá než k nim přilákat turisty. Drobné krajinné stavbičky mnohdy nemají vysokou památkovou hodnotu, ale o to více ztělesňují regionální identitu. Bývají spjaty s konkrétní událostí či místem: tu pojedl praotec Čech, jinde se modlil poustevník Ivan. Na Moravě například najdeme řadu posvátných kamenů, křížů a studánek, kde kázali Cyril a Metoděj. Drobné památky také často připomínají obyčejný intimní příběh, důležitý jen pro místní obyvatele. Kaplička s obrázkem na rozcestí či křížek se dvěma staletými stromy upomínají na tragickou smrt místního obyvatele, jindy jsou díkuvzdáním za uzdravení, za narození dítěte či za usmíření znesvářených sousedů.…