Euro laciněji, koruna stejně

Konec druhého prázdninového měsíce byl investory na finančních trzích a jejich analytiky očekáván s velkou netrpělivostí. Po dovolených se totiž do svých křesel vrátili centrální bankéři, aby zhodnotili, jak se za poslední měsíc změnila makroekonomická situace. Měli rozhodnout, jestli nebude nutné nějakým způsobem upravit měnovou politiku a tím dát finančním trhům impuls pro pohyb v podzimních měsících. Zraky investorů se upíraly především k Evropské centrální bance. ECB se totiž prakticky jako jediná z významnějších centrálních bank světa nepřipojila k letošnímu uvolňování měnové politiky (pomineme-li květnové, poněkud zmatečné snížení úrokových sazeb o 0,25 %). Tlaky zmírnit evropskou měnovou politiku vyplývaly zejména z vědomí, že také evropská ekonomika začala vlivem zpomalení amerického hospodářství ztrácet na své dynamice. V poklesu evropských sazeb ale bránila Evropské centrální bance vysoká inflace, která dokonce převýšila úroveň tří procent - cíl ECB jsou přitom 2 %. Když nakonec tlaky na růst cen (byly důsledkem zejména rostoucích cen potravin) v průběhu letních měsíců postupně odeznívaly, přibývalo spekulací, že ECB sazby koncem srpna skutečně sníží. K radosti investorů, zejména majitelů evropských dluhopisů a podílníků v eurových dluhopisových fondech, ECB skutečně úrokové sazby snížila (v rozsahu 0,25 %), a to i přesto, že se evropská míra inflace nachází stále výrazně nad dvouprocentní cílovou úrovní. Důležitá je tendence – z dat je skutečně zřejmé,…