Tajným službám se nepodařilo zlomit senátory svou argumentací, že kvůli mezinárodním smlouvám je nutno dát navždy do trezorů archivy Státní bezpečnosti. Naopak: Senát minulý čtvrtek schválil novelu zákona, která občanům otevře téměř všechny spisy politické policie. Pod zámkem ale dál zůstanou informace o cizích státních příslušnících - ať už šlo o udavače a spolupracovníky StB, nebo je naopak komunistický režim považoval za „nepřátelské osoby“.
Tajní agenti rozvědky
Utajení spisů vedených na cizince si prosadil Úřad pro zahraniční styky a informace neboli civilní rozvědka. Do archivu její totalitní předchůdkyně nebylo možné nahlédnout ani podle starého zákona. Poslanci totiž respektovali varování špionů, že otevřenost může přinést seriózní problémy nebo i smrt zahraničním agentům z teroristických nebo revolučních organizací. Nyní sice představitelé rozvědky připustili, že pár spisů s důležitými jmény by šlo utajit samostatně, ale na stole se hned ocitla nová námitka. Mezi agenty komunistické rozvědky totiž bylo i několik západních politiků a jejich prozrazení by podle rozvědky mohlo způsobit diplomatickou roztržku. Senát tomu uvěřil. „Ani v Německu jména agentů nezveřejnili,“ hájí vítězné stanovisko šéf rozvědky František Bublan. „Jména svých agentů nezveřejní žádná země,“ doplňuje. Podle expertů má ale rozvědka ke svému tajnůstkářství mnohem všednější důvody než starost o hladký chod diplomacie: ÚZSI prý převzala po komunistech většinu jejich…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
