Příliš mnoho federalismu
Belgii označují profederalisticky zaměření stoupenci evropské jednoty často za zemi, která by se měla stát modelem pro budoucí uspořádání kontinentu.
Belgii označují profederalisticky zaměření stoupenci evropské jednoty často za zemi, která by se měla stát modelem pro budoucí uspořádání kontinentu. Svá tvrzení opírají o fakt, že v různorodé belgické společnosti (Valoni a Vlámové) se ukázkově vyřešilo rozdělení politické moci na různé úrovně vlády. Z téhož důvodu se Belgií inspirovali i tvůrci jednoho z klíčových konceptů Maastrichtské smlouvy, tzv. konceptu subsidiarity: v rámci Evropské unie (EU) se svěří nadnárodní úrovni jen ty funkce, jejichž rozsah nebo vliv přesahují národní hranice členských států.Poměry v dnešní Belgii by však jen málokoho přesvědčily o tom, že právě její politický systém by se měl stát modelem pro sjednocenou Evropu. Napětí mezi Valony a Vlámy začíná nabývat nebezpečných rozměrů: francouzsky mluvící Valoni obviňují holandsky hovořící Vlámy, že se snaží ovládnout Belgii a svou hospodářskou silou diskriminovat frankofonní skupiny. Vlámové zase označují současné aktivity Valonů za kulturní imperialismus, který má docílit, aby Vlámové opět mluvili francouzsky - jako na začátku století. Zcela vážně se začíná hovořit o možném rozdělení země. A kde jsou příčiny těchto problémů?
V zajetí vlád a rad
Současná situace je výsledkem reformy, která měla co možná nejspravedlivěji uspořádat vztahy mezi dvěma jazykovými skupinami. Tato reforma začala v roce 1962 a skončila před půl rokem přijetím nové ústavy. Belgie se tak stala nejsložitěji organizovanou zemí v Evropě: podle nové…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu