Legenda dvacátého století
Takřka všechny české deníky a několik týdeníků odevzdalo počátkem února letošního roku kratšími či obsažnějšími komentáři a historickými reportážemi povinnou daň jednomu z řady velkých výročí, spojených s koncem druhé světové války.
Takřka všechny české deníky a několik týdeníků odevzdalo počátkem února letošního roku kratšími či obsažnějšími komentáři a historickými reportážemi povinnou daň jednomu z řady velkých výročí, spojených s koncem druhé světové války. Tentokrát to byla druhá ze tří konferencí šéfů vlád tří spojeneckých velmocí (Teherán - Jalta - Postupim), jež se konala na Krymu ve dnech 4. a 11. února 1945 a je neodmyslitelně spojena se jmény Roosevelta, Churchilla a Stalina.
Guláš pravd a nesmyslů
Četba této „jaltské žně“ českého tisku není příliš povzbudivá. Zhruba polovina otištěných textů se přidržela falešného mýtu o jaltském dělení světa. Svět se dělil u kaviáru / Tak byl ještě před kávou a koňakem nově rozdělen svět / Pláže sovětské riviéry… symbolem největšího poválečného dělení Evropy / Jalta - děsivé dědictví. Poslední titulek patřil komentáři MF Dnes, v němž se jeho autorovi podařil husarský kousek soustředit do jedné věty tři tvrzení, na nichž není zbla pravdy: o jaltském rozdělení sfér vlivu, s nímž údajně souhlasil na prvním místě prezident Roosevelt (až do své smrti zapřisáhlý odpůrce takové myšlenky) a které „uvrhlo i bývalé Československo na několik desítek let do totalitní ohrady“ (o Československu se na krymské konferenci, jak prokázáno, vůbec nejednalo). V oné větě byla ale přece jen alespoň jedna informace jakž takž pravdivá: o tom, že americký prezident byl smrtelně nemocen.Pravidelný čtenář oněch novin si však mohl o čtyři dny později…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu