Mezi treskami a Evropou

Právě před rokem, 17. června 1994, Islanďané slavili padesáté výročí založení republiky. V Thingvelliru, na místě, kde se od roku 930 scházel starodávný Althing, první parlament na světě, se shromáždilo na 40 000 z celkem 260 000 ostrovanů. A politici - stejně jako během letošních oslav - jim připomněli, že Island stojí před řadou závažných rozhodnutí. Nejdiskutovanějším z nich je otázka, jak reagovat na současné evropské trendy: na rozdíl od svých partnerů v Severské radě - Švédska, Dánska, Norska a Finska - Island dosud ani nepožádal o členství v Evropské unii. Je však jisté, že právě tohle téma ovládne islandské politické debaty příštích let.

Když je málo ryb

Islanďané dosáhli v posledních desetiletích takové prosperity a životní úrovně, která je v mnohém ohledu řadí k nejbohatším průmyslovým státům světa. Je tu však jeden výrazný rozdíl. Island závisí na jediném hospodářském odvětví - rybolovu. Samotný rybolov přitom závisí na proměnlivých stavech ryb, a proto patří mezi nejméně stabilní odvětví. To znamená, že Islanďané si svou ekonomickou situací nemohou být nikdy jisti.Posledních asi sedm let na Islandu vzrůstal schodek rozpočtu a zároveň klesala životní úroveň obyvatel. Tyto problémy se přičítaly na vrub zejména značnému snížení stavů tresek v rybolovné zóně náležející Islandu. Narostla i nezaměstnanost (asi 5 %), i když stále zůstává na nižší úrovni než ve většině evropských zemí.S růstem světové ekonomiky a rozšiřováním oblastí rybolovu…