Američané v Tatře

Američané v Tatře

Podle nového šéfa kopřivnické Tatry Geralda Greenwalda, jednoho z „proslulých mužů, kteří zachránili Chrysler“ jsou tatrovky dobrá auta. Stačí prý sehnat trochu peněz.

Tovární haly, skladiště, polygon a mnoho dalších budov, vlastní železnice, celé to zvláštní malé město uprostřed jiného města - severomoravské Kopřivnice - dnes zeje prázdnotou. Je polovina července a právě začala nucená celozávodní dovolená. Dělníci a místní občané nejsou příliš sdílní. Z hospody na náměstí vás hosté vyženou hned, jak se dozvědí, že jste novináři („zkuste se jen zmínit o tom, že jste s námi mluvili!“). O situaci v podniku nechce nikdo říci nic konkrétního, nanejvýš, že se nic nezměnilo a že se "stejně nic nezmění."To ovšem není tak docela pravda. Před dvěma měsíci převzala vedení podniku skupina špičkových amerických manažerů. Jde o první případ svého druhu ve východní Evropě.

Po uši v dluzích

Tatrovácké výrobky byly více než sto let považovány za symbol kvality, odolnosti a spolehlivosti. Dobré jméno neztratily zcela ani za čtyřicet let komunismu. V posledních letech si tatry počínaly úspěšně v dálkových závodech do Dakaru či Kapského Města, celkem slušné renomé si získaly i ve válce v Perském zálivu.Auta z Kopřivnice mají jednu zásadní nevýhodu - těžko se prodávají. Počet prodaných vozů klesl za poslední čtyři roky na třetinu, v minulém roce podnik zaznamenal ztrátu bezmála půl miliardy korun. Propustil asi třetinu zaměstnanců a většina…