Masakr na miliardovém trhu
Češi bojují o čínská odbytiště jinak než Levi Strauss
Na noc ze 3. na 4.června připadá letos čtvrté výročí brutálně potlačené studentské demonstrace na pekingském náměstí Tchien-an-men v Číně. V roce 1990 připomněla první výročí masakru Stavovská unie studentů (SUS) řetězovou hladovkou ve stanu na pražském Staroměstském náměstí a podpisovou akcí protestující proti potlačování lidských práv v Číně. Po třech letech už na problémy s právy lidí z Číny nikdo ze SUS nemyslí.„Nějaký masakr někde v Číně už nás nezajímá. Máme spoustu jiné práce. Proto žádný protest organizovat nebudeme,“ říká vedoucí zahraničního oddělení Stavovské unie studentů Petr Pýcha. Jan Vidím, tajemník pražského primátora, byl v roce 1990 prezidentem Stavovské unie studentů. Postoje dnešních představitelů SUS označuje za zvláštní. „Je to smutné a je mi to líto,“ říká.
Nebudeme dělat nic
V prohlášení SUS z května roku 90 studenti od čínské vlády žádali: propuštění politických vězňů, respektování lidských práv a zahájení dialogu s opozicí. Nic z toho se dodnes v Číně nestalo. Podle prezidenta SUS Radka Nováčka je však vzpomínka na mrtvé z Tchien-an-men a solidarita s politickými vězni v současné době spíš starostí sdělovacích prostředků. „My asi nebudeme dělat nic,“ říká Nováček. „Ne že by to nebylo potřeba. Ale demonstrace by měla negativní dopad. Dnes takové akce dělají jen komunisti nebo Sládek.“ "Jestli se někdo protestovat přece jen chystá,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
