Televize v roce tři

Televize v roce tři

Srovnáme-li úroveň dnešní TV zábavy s předlistopadovou, pak můžeme o výrazném pokroku mluvit jen se sebezapřením. Totéž se dá říci o pořadech dramatických, hudebních, sportovních apod. Srovnáme-li však úroveň dnešního TV zpravodajství, publicistiky a dokumentu s úrovní na sklonku roku 1989, pak při všech myslitelných výhradách srovnáváme nesrovnatelné.

Z klíčového nástroje stranické propagandy a manipulace se postupně stalo médium na moci nezávislé. Alespoň v Čechách a na Moravě. Na Slovensku federální médium takřka denně usvědčuje slovenského premiéra ze lži. Kdo tuhle pernou robotu bude pro slovenské občany dělat po 1.1.1993, je záhadou. Svobodná Evropa? BBC? Servilní STV v současné podobě to nebude.Jistě, tříleté robě ne zrovna inteligentních rodičů a pochybných prvotních pěstounů (M.Pavel, P.„Radar“ Krul aj.) se zatím sotva naučilo chodit a mluvit. Je problémové, vlezlé i neurvalé, jež si komplex dřívější nesvéprávnosti dnes zhusta ventiluje poněkud křečovitou drzostí i arogancí.Příklad skýtá diskusní Duel: „sekundanti“ si od počátku spletli zdravou novinářskou dotěrnost a neúhybnost tázání s arogantním křížovým výslechem, ignorujícím základní pravidlo dialogu i obecné lidské slušnosti: nechat druhého domluvit. Je to typická klipová publicistika, roztěkaná, nesoustředěná, povrchní. Duel se tak stal mj. i nechtěnou karikaturou pořadu Co týden dal. Slavný převolební duel Komárek versus Klaus, do něhož sekundanti téměř nezasahovali…