Čekání na většinový systém

Čekání na většinový systém

Čtyři návrhy do diskuse o volebním zákonu

V Respektu č. 25 psal Jiří Kabele o potřebě většinového volebního systému. Jakkoliv má pravdu, je krajně nepravděpodobné, že se dnešní Česká národní rada k tak radikální změně volebního zákona odhodlá. Naději na úspěch by však mohla mít alespoň reforma dosavadního volebního zákona.

Iluze poměrného systému

Odpůrci většinového systému obvykle tvrdí, že by měl na českou politickou scénu zhoubný a rozkladný účinek. Místní stranické organizace by totiž prý ve snaze získat podporu kandidovaly „buřiče a křiklouny“. Tyto argumenty ovšem zapomínají, že samotný volební zákon není dostatečným garantem pro kvalitní výběr kandidátů. Otázku, zda o jednotlivých kandidátech rozhoduje stranické centrum nebo místní organizace, totiž nelze zaměňovat s otázkou volebních systémů. Ve skutečnosti neexistuje rozumný důvod pro to, aby místní stranické organizace nominovaly jiné kandidáty do voleb podle většinového systému a jiné do voleb podle poměrného.Většinový systém navíc zpravidla preferuje osobnosti jen o málo víc než poměrný. Například ve Velké Británii. kde má dlouholetou tradici, v praxi nakonec stejně rozhoduje o kandidátovi strana. Na ní totiž fakticky záleží výběr volebního okrsku. Může kandidáta postavit v „safe-seat“ - obvodu, kde je zvolení jisté, nebo v „marginal constituency“, kde je vítězství nejisté, či v okrsku, kde je tradičně silná opozice. Kandidát je tedy mnohem víc…