Energoprojekt + 3E Praha Engineering

Každý příběh se dá vyprávět více způsoby. Vstup vojsk jako okupace nebo jako osvobození. Vznik akciové společnosti v lůně socialistického podniku jako jasnozřivé předjímání polistopadového vývoje nebo jako chytrá proměna vedoucích soudruhů v podnikatele na účet řádových zaměstnanců.

Již někdy na přelomu roku 1988 začalo podnikové a stranické vedení v Energoprojektu (EGP) uvažovat o tom, jak se napojit na Západ. Bylo to jasnozřivé, protože monopolní ohrada podniků zahraničního obchodu v té době ještě neměla ani jednu legální škvíru. V květnu 1989 si v Návrhu programových cílů státního podniku mj. vytyčili: „Podat na nadřízený orgán žádost o povolení o uzavírání přímých zahraničně obchodních vztahů.“ Myslelo se tím samozřejmě, že EGP má podat žádost pro své vlastní zahraniční podnikání.

Listopadová revoluce ještě ani nezaklepala na dveře a podnikové a stranické vedení už zase jasnozřivě předjímalo další vývoj. Sehnali si zahraničního partnera, západoněmeckou firmu EMEXCO, a domluvili se s ním na vytvoření akciové společnosti 3E Praha Engineering. Jejich rodný EGP by v něm měl podíl 51%, zato vedení by do ní přešlo celé a zároveň by si uchovalo své posty v Energoprojektu. Němci byli na poli obchodu vždy střízliví a věděli, že smlouvy je třeba uzavírat s těmi, kdo mají moc. Tehdy ji měla tato garnitura.

V EGP a ve 3E ji má doposud (stav ke konci roku 1990):Pohotovost, s jakou již 13.prosince 1989(!) tehdejší zbrusu nový ministr paliv a energetiky ing…