Irácká karta SSSR

Kuvajtské vyslanectví v SSSR oznámilo, že 22.ledna 1991 podepsali náměstek předsedy Vněšekonombanky Tomas Alibegov a předseda kuvajtské finanční skupiny Foreign Trading Contracting & Investment Co. Abdulláh al-Gabandí dohodu o úvěru 1 miliardy dolarů, poskytnutém sovětské straně. Dne 24.ledna byl při návštěvě náměstka předsedy rady ministrů SSSR Jurije Masljukova získán v Korejské republice další úvěr, tentokráte ve výši 3 miliard dolarů. Tato zvýšená aktivizace centra, které usiluje o získání finančních prostředků jinde než na Západě, svědčí o tom, že svazové centrum je ochotno ustupovat jen do určitých mezí. V případě Kuvajtu jde navíc zřejmě o neskrývanou snahu spekulovat se svou pozicí v protiirácké koalici. Svědčí to i o tlaku, který vykonává vojenskoprůmyslový komplex (VPK) a konzervativní kruhy na sovětskou zahraniční politiku, neboť v její tvrdosti vidí záruku zachování problematické soudržnosti impéria. A svědčí to bohužel i o nedůslednosti prezidenta SSSR, který se v současné době zmítá mezi dvěma ohni, ačkoli každým svým činem je, zdá se, připraven stanout na straně konzervativců. Gorbymánie počíná i na Západě klesat k nule, zatímco uvnitř republik se pohybuje už dávno v teplotních hodnotách sibiřských mrazů. Gorbačov s ní však už ani nepočítá, je totiž zcela posedlý ideou jednoty říše. Právě jen říše, nikoli svazu suverénních republik. Úsilí po udržení statu quo nabývá leckdy až hysterických rysů nejen na úrovni veřejného mínění, jež si naopak přeje…