Podnikání
Jaké podmínky pro podnikání jsou v roce 1991 - dva roky po revoluci? Přinášíme vám pohled na pár soukromníků, kteří zápasí o každodenní přežití.
Cheyn & Dlouhý
Pražské řeznictví a uzenářství CH&D sídlí v prostorách pronajatých na dva roky. „Když tu před dvěma lety bylo státní řeznictví, smrdělo to na dvoře tak, že si kolemjdoucí museli zacpat nos,“ říkají sousedi. Tenkrát měli měsíční obrat 50.000 Kčs. U soukromé firmy je to běžným denním průměrem. Před obchodem je každý den fronta, jídelna bývá plná.
Když přivezou čerstvé maso, nejdřív ho pověsí na háky, které jsou umístěny na dvoře. „V tu dobu je tady poměrně dost much, ale ne tolik jako ve státním sektoru, kde je v době třídění masa úplně černo a řezníci mají pocit, že pracují ve včelíně,“ říká pan Dlouhý. Firma plánuje dvůr v blízké budoucnosti úplně zakrýt, ale zatím na to nemá peníze. Po třídění na dvoře se maso uloží do mrazírny.
Kromě much, kouře, hluku a pachu z cibule trápí obyvatele sousedního domu (bývalý hodinový hotel Madelon) větrací otvor velikosti dlaně ústící do dvora. Podle nájemníků je to nedovolená stavební úprava, a proto řezníka žalují.
Největší problémy má firma se zaměstnanci. Za půl roku se jich vystřídalo dvacet. Přestože mají výborné platy (zhruba pět tisíc měsíčně), odcházejí. Podle jednoho z majitelů prý proto, že nemohou okrádat ani zákazníky, ani majitele. Nároky zaměstnavatele jsou navíc vyšší, než je běžný standard u státních podniků.
Firma prodává za podstatně nižší ceny než stát a zatím v podstatě bez zisku. Pan Dlouhý: "Manželka se mi posmívá, že nás obchod zruinuje. Vložili jsme do…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu