Konfidenti

Byl-li v něčem náš nedávný život dokonalý, pak v tom, jak byl do detailů profízlován. Mnozí naši přátelé a známí proto odešli ze země. Zaskočili nás pak tím, jak rychle - za rok, za dva, někdy za pár měsíců ztratili cit pro naše poměry, vyvlékli se z nich jako z nemoci. Bylo potěšením vidět, jak lehce se lze zbavit strachu, žije-li člověk v normální společnosti.

My v takové společnosti nežijeme. Slyšíme často, že už bylo dost řečí o StB, že běh světa nezmění odhalení fízla, že lidi mají jiné starosti. V lidské přirozenosti je zapomínat na minulé zlé a bát se zlého budoucího. Na zapomnění je však příliš brzy.

StB bylo zločinnou organizací. Rozrušila běh života miliónů lidí. Cílevědomě ničila celé skupiny obyvatel, uvěznila statisíce nešťastníků, stovky jich přivedla na šibenice, tisíce umučila při výsleších a v koncentračních táborech. Vládla tu čtyřicet dva let. Celý ten čas vedla nemilosrdnou a zákeřnou válku proti svému národu. Spojila se při tom s cizí mocností a napomohla jí k okupaci naší země. Odposlouchávala rozhovory, nahlížela do dopisů, do psacích strojů, do postelí, i pod postele. Nutila děti, aby udávaly rodiče, učitele, aby udávali žáky. Zbavila nás jedné z největších svobod: svobody od strachu. Nastolila „stát ve státě“ a s pomocí strachu vládla. Nakonec dosáhla svého cíle: na její existenci jsme si zvykli, začali jsme ji brát jako přirozenou součást svého způsobu života, byli jsme ochotni na různé způsoby a opakovaně (formou dotazníků, hlášení o…