Hýčkaný dinosaurus

Sovětské impérium je na pokraji kolapsu a ten bude trvat, jak tomu u dinosaurů bývá, mnoho desetiletí, možná stejně dlouho jako jeho dosavadní existence. Historie poskytuje jen málo poučení, nicméně až dosud všechny pády impérií probíhaly podle stejného scénáře. Navíc nezapomeňme, že sovětské impérium je jen pokračovatelem carského, od něhož všechny problémy převzalo, žádný nevyřešilo a jako impérium ani vyřešit nemohlo. Všechna dosavadní pojítka zklamala: carismus, pravoslaví, ruština jako jednotící řeč, armáda, komunismus. Připočtěme základní dinosauří problém, totiž vzdálenost hlavy od ocasu, kterou signály překlenou jen se značným zpožděním. Po dlouhou dobu se tato šestina světa stane místem nepřestávajících lokálních konfliktů: rasových, národnostních, regionálních, religiózních, politických a sociálních. Je mi líto, ale řešení budou zřejmě většinou násilná - vytvořit racionální konsensus není úkol krátkodobý, zatímco sekyra je po ruce vždy.

Hra na jestřába a holubici

V 11.čísle Respektu Dimitrij Běloševský podezírá Západ ze strachu z prosperující ekonomiky budoucích nezávislých republik, vzniklých na troskách SSSR. To bychom však západním politikům připisovali až příliš koncepční myšlení. Gorbačov je podporován patrně z jiných důvodů. Základní konstantou sovětské zahraniční politiky je hra na prvního tajemníka- holubičku, která zadržuje jestřáby. Už Stalin přesvědčoval a přesvědčil Roosevelta - já bych vám vyhověl, ale soudruzi v politbyru a…