Lektorky v době liberalismu
K mnoha tabu, o nichž se nesmělo psát a pokud možno ani vědět, patří náboženské sekty. Není divu, že toto téma naši publicistiku zaskočilo: dřívější prefabrikované odsudky se nenosí a že by novinářovu záznamu "fakt" mělo předcházet studium problému, to přece po něm nikdo nemůže chtít...
K mnoha tabu, o nichž se nesmělo psát a pokud možno ani vědět, patří náboženské sekty. Není divu, že toto téma naši publicistiku zaskočilo: dřívější prefabrikované odsudky se nenosí a že by novinářovu záznamu „fakt“ mělo předcházet studium problému, to přece po něm nikdo nemůže chtít…
Týdeník Fórum nám v krátkém čase předvedl dva extrémní způsoby psaní o sektářích. Na adresu Svědků Jehovových (č.27) přinesl ódu na to, jak jsou milí, skromní a hlavně snášenliví. Svou hloubku pohledu autorka osvědčila výroky jako „Není důležité, pro jakou víru se lidé exhibují, ať je to hinduistická, nebo marxisticko-leninská. Podstatné je, zda je může něčím uspokojit.“ Článek působí jako z pera lektorky vědeckého ateismu, jež se dala čerstvě nalít nepřítelem.
Je to starý známý žánr „nelítostné kritiky“, který se pouze přebarvil v „nelítostnou obhajobu“, aby však zůstal pohledem naprosto zvenčí.
Asi ve snaze dodat své apologii autenticity se hned v úvodu autorka drsně vyznává: „Nemám ráda náboženství (…). Respektuji však víru.“ Soudružko, pozor, to je úchylka zvaná individualismus a ahistorismus, náboženství je jev sociální a dějinný!Naproti tomu šokující pohled zevnitř přináší tentokrát nesmiřitelně ostrá kritika Ajurvédské společnosti Maharišiho Mahéše v tomtéž týdeníku o tři týdny později (č.30). Z novinové stránky na vás náhle zeje čtvrtá dimenze. Pohled autora (značka J) je nejenom zasvěcený, ale vysloveně zasvěcenecký. U čtenáře předpokládá jak jisté znalosti, tak…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu