Venkov jde do boje o peníze

Dnes v pravé poledne převzal předseda Senátu Přemysl Sobotka speciální zásilku – balík dvaceti tisíc podpisů těch, kterým už se nelíbí „diskriminace venkova“. „Současná situace je neudržitelná, jestli se něco brzy nezmění, česká vesnice bude mít velké problémy,“ říká jeden z autorů peticeEduard Kavala.

O co jde? Chystané vládní reformy mají přinést i změnu financování obecních rozpočtů a kromě Kavaly dalších osm set starostů cítí šanci, jak skončit se škatulkováním radnic podle pár položek v matrice.

Základní princip, podle kterého se v Česku financují obecní rozpočty, je jednoduchý: čím více má obec obyvatel, tím více peněz přiteče každoročně do její kasy. Potud zní všechno logicky. Jenže ministerstvo financí před sedmi lety připravilo „zlepšovák“ a obce se právě podle počtu obyvatel rozdělily celkem do čtrnácti kategorií. Pro každou z nich přitom začalo tohle pravidlo platit trochu jinak – čím více obyvatel, tím větší je také samotný paušál na jednoho člověka. Důvodem změny mělo být to, že správa většího města je zkrátka administrativně náročnější a tedy dražší.

Jenže má to svoje nevýhody. Systém přináší už řadu let kuriózní situace, například když starostové veřejně nabízí několikatisícové částky za to, že si k nim kdokoli přihlásí trvalé bydliště a oni se tak přehoupnou do „lépe placené kategorie“.

Nejznámějším případem se stala Jihlava, kde v jediném obecním bytě podle oficiálních údajů bydlelo patnáct set lidí najednou. Nebo jiný příklad: stotisícový Hradec Králové získává od té chvíle každoročně o čtvrtinu méně peněz na hlavu než třeba podobně velká Olomouc jen proto, že díky chybějícím pár tisícovkám lidí spadá do nižší a hůře placené kategorie. Při porovnání obou pólů tabulky pak vychází, že pro pražskou radnici má jeden obyvatel skoro sedmkrát vyšší hodnotu než pro malou vesnici.

„Právě u vesnic s pár desítkami obyvatel pak částky klesají na úplné minimum,“ říká předsedkyně senátní komise pro rozvoj venkova Václava Domšová, která se teď k iniciativě Spolku pro obnovu venkova přidala.

Mezi požadavky petice patří kromě změny zmíněného systému například i požadavek na zvýšení odpovědnosti ministerstva zemědělství a dokonce jeho přejmenování na ministerstvo venkova. „Jde o to, že pojem venkov není dodnes zákonem nijak vymezen,“ vysvětluje senátorka. Právě chystané daňové reformy jsou podle ní dobrou příležitostí, jak začít potíže české vesnice řešit.

Reformy se změnou financování obecních rozpočtů skutečně počítají, vládní návrh, který by měl současný systém upravit, počítá například se zjednodušením současných čtrnácti kategorií na pouhé čtyři nebo nově výpočtem přidělovaných peněz nejen podle počtu obyvatel, ale i podle rozlohy obce. Spolu s jeho projednáváním se ale ve sněmovně očekává tvrdý boj. Tučnější balíky peněz pro malé obce by totiž zřejmě znamenaly jediné – výraznější škrty v rozpočtech větších měst.