0:00
0:00
Společnost4. 9. 20196 minut

Nová studie dává návod, jak složit solární reparát

Hlavní recept je vrátit se k podpoře solárních elektráren plus zapojit biomasu a bioplyn

Fasáda pokrytá fotovoltaikou.
Autor: Milan Jaroš

Česko by mohlo vyrábět víc elektřiny z čistých zdrojů, než zatím plánuje, aniž by to znamenalo vyšší náklady pro stát nebo spotřebitele. Vychází to z nové studie poradenské firmy Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky, organizace lobbující za větší nasazení obnovitelných zdrojů, jako je slunce nebo vítr.

Studie vznikla v reakci na Národní klimaticko-energetický plán, dokument vydaný začátkem letošního roku ministerstvem průmyslu jako oficiální vládní manuál, jak zdejší energetiku zmodernizovat a očistit. Plán shrnuje, jak si zdejší vláda představuje příspěvek Česka k plnění unijních cílů v ochraně klimatu, kde je náhrada fosilních paliv zelenou energií hlavní nástroj.

↓ INZERCE

Podle tohoto plánu by ve zdejší spotřebě energie – dohromady za elektřinu, výrobu tepla i dopravu – měl podíl obnovitelných zdrojů vzrůst z dnešních 15 procent na 20,8 procenta. To příznivci zelené energetiky považují vesměs za velmi slabý cíl: státy jako Německo nebo Švédsko chtějí v roce 2030 zvednout podíl čistých zdrojů na 65 procent a například Rakousko se chystá propracovat rovnou na sto procent. Tyto plány sepsaly na přelomu loňského a letošního roku všechny země EU. Česko kvůli velké roli uhlí a plynu startuje z nižší úrovně, ale i tak Evropská komise zdejší dokument vrátila na jaře jako málo ambiciózní a doporučila hledat cesty k zapojení zelených zdrojů aspoň z 23 procent.

Podle nové studie Deloitte se lze dostat ještě o něco výš, na 23,8 procenta - a to při srovnatelných nebo jen o málo vyšších nákladech. Hlavní recept je vrátit se k podpoře solárních elektráren, která díky levnějším panelům a pokroku v účinnosti může být podstatně menší než při předchozím solárním boomu. Dalšími recepty je větší zapojení biomasy a bioplynu v kombinované výrobě tepla a elektřiny a rozvoj větrných elektráren.

Jeden z nejlevnějších zdrojů

Celková dnešní podpora obnovitelných zdrojů – včetně dotací pro poslední vlnu solárních parků – nyní činí kolem padesáti miliard ročně. Loni šlo o částku 46,1 miliardy korun, zhruba půl na půl ze státního rozpočtu a z příplatků účtovaných spotřebitelům v ceně elektřiny. Dvě třetiny peněz jdou solárním parkům, které mají nyní dohromady výkon kolem dvou gigawattů. Podle studie Deloitte existuje v Česku potenciál zvednout instalovaný výkon do roku 2030 až na devět gigawattů. Celková podpora pro všechny druhy energie by přitom vyšla jen na 90 až 144 miliard za celé období deseti let, tedy řádově méně než nyní.

„Fotovoltaika se může časem ukázat jako jeden z nejlevnějších zdrojů. Pokud se Česko přihlásí k dekarbonizaci, tak se bez obnovitelných zdrojů tak jako tak neobejde, a tato studie ukazuje, jak na to,“ říká hlavní autor a analytik Deloitte Miroslav Lopour. Díky tomu, že podpora dá do pohybu i privátní investice, lze podle dokumentu počítat s tím, že se nakonec státu vrátí skrze větší výkon ekonomiky.

„Toto je výstřel z Aurory,“ míní specialista na energetiku z banky ČSOB Alois Míka, podle něhož se ministerstvo průmyslu k restartování podpory pro solární energetiku stavělo dosud hodně opatrně – s argumentem, že chybí ekonomické kalkulace. Což je podle Míky argument, který nyní odpadá.

Dotace pro malé střechy

Svaz moderní energetiky o nových kalkulacích debatoval minulý týden s ministrem průmyslu Karlem Havlíčkem, který nicméně jako prioritu podle dosavadních prohlášení vidí spíš nasměrovat veřejné peníze do jaderných bloků. Otevřená je ale i budoucí podpora pro zelené zdroje, které kvůli dotačnímu moratoriu po zpackaném solárním boomu v posledních letech vznikají jen velmi málo.

Ministerstvo průmyslu nyní dokončuje novelu zákona o podporovaných zdrojích, do konce roku se tedy nejspíš ještě svede boj o to, kam přesně podporu nasměrovat. Studie může být jedním z argumentů v tomto klání. První verze novely vadila příznivcům obnovitelných zdrojů mimo jiné v tom, že počítala s takzvanými aukcemi na nové zdroje, ale jen pro některé z nich. Aukce už v řadě evropských zemí běží - jejich princip spočívá v tom, že stát vyhlásí soutěž o pokrytí výroby předem stanoveného množství elektřiny a investoři se hlásí, kdo to zvládne s co nejnižší podporou. Vyhrává nejlevnější nabídka, ale ministerstvo v první verzi novely nechtělo do těchto aukcí pustit solární elektrárny – mimo jiné kvůli obavám z toho, že i přes čistou výrobu jde kvůli dřívější diskreditaci solárních dotací o politicky nepopulární věc.

Na druhou stranu stát nyní stojí před úkolem udělat pro vylepšení klimatu víc, než dřív plánovalo, a zvednout podíl obnovitelných zdrojů víc, než navrhovalo ještě začátkem roku. K cíli 23 procent se ministerstvo průmyslu už začíná hlásit. Jak se k němu dopracovat, je ale zatím otevřené. „Snažíme se modelovat, co by splnění 23 procent mohlo stát, jaké jsou potenciály a jaké máme zdroje, to vše se snažíme nějak poskládat,“ uvádí náměstek ministra průmyslu pro energetiku René Neděla. Novou studii „vítá“ jako inspiraci, s níž ale zatím neměl možnost se seznámit.

Spíš než s aukcemi pro solární elektrárny však ministerstvo podle Neděly počítá s podporou přímo v okamžiku investice, a to jako doposud formou dotačního programu „Zelená úsporám“ pro střechy rodinných domků nebo formou dotací pro podniky v rámci evropských fondů. Zda se podpora proti dnešku zvedne nebo zda na ni dosáhne víc žadatelů, zatím není jasné.

Kdo si ale pořídí solární panely doma, měl by mít do budoucna naději na jedno zlepšení, které příznivci fotovoltaiky berou jako nejpodstatnější – a sice na výhodnější pravidla pro vykupování toho, co domácí elektrárna vyrobí nad rámec domácí spotřeby. Změně se dnes brání distribuční firmy i velcí výrobci, pro které jde o starost navíc, případně o potenciálně nebezpečnou konkurenci v podobě velkého množství malých nezávislých zdrojů.

S vstřícnějším prostředím však počítá nová, již schválená evropská direktiva, kterou by nyní měl každý ze států EU co nejdřív převzít do vlastní legislativy. To platí i pro Česko. Nic závazného – kromě principiální vstřícnosti – se však ministerstvo v tomto bodě nyní neodvažuje slibovat. „Asi to nebude hned zítra, ale tato opatření se budeme snažit vyřešit. Určitě je to jedna z oblastí, o které stojí za to diskutovat a rozvinout ji do konkrétních úvah,“ uvádí náměstek Neděla. Obecně podle něj platí, že investovat do domácí fotovoltaiky je „určitě správná cesta“, kterou bude stát dál podporovat.


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].