Vážení rodiče, své školy už se nedočkáte

Update: Na tento text reagovalo ministerstvo školství s námitkou, že nově povolilo osm škol. Avšak v konfrontaci s faktem, že se denně ozývají další školy, které dostaly či dostanou zamítavé stanovisko, působí jejich seznam jen jako alibi. Z každé kategorie škol vybralo ministerstvo dvě, které zařadilo do sítě nebo jim povolilo rozšíření kapacity. Jde celkem o čtyři základní školy, dvě střední školy a jednu základní uměleckou školu; tři školy dostaly povolení k rozšíření kapacity. Ano, nedá se už říkat, že ministryně vystavila stopku soukromým školám, ale pokud ministerstvo opravdu chce veřejnost informovat korektně, bylo by dobré seznam oněch osmi škol doplnit seznamem těch zamítnutých - včetně argumentů, které k zamítnutí vedly.

…

Informace o tom, že sociální demokratka Kateřina Valachová se rozhodla zastavit rozšiřování neveřejných škol, je potvrzena. Některé školy už dostaly zamítavé stanovisko, jiné měly možnost nahlédnout do svého spisu, z něhož je jasné, že je zamítavé stanovisko čeká. Oficiální vyjádření ministerstva ze začátku února (čtěte dole pod blogem) je tedy zjevně… řekněme záměrně matoucí.

Stejně jako o týden novější tisková zpráva, která argumentuje tím, kolik škol bylo povoleno za poslední dva roky. To ale o současných rozhodnutích nic neříká. Jaká jsou, o tom už není pochyb. Desítky iniciativ po celé republice se v tuto chvíli dozvídají, že jejich několikaleté úsilí založit školu přijde vniveč. Z neveřejných škol se tedy velmi pravděpodobně stane silné volební téma, protože míra rozhořčení rodičovských skupin v regionech, kde se o školy žádalo, je velká.

Na celé věci je nejzajímavější způsob, jak k tomuto „zákazu“ došlo a jak ministerstvo taktizovalo ve chvíli, kdy se o něm začalo veřejně diskutovat. Velmi dobře se to dá ukázat na případu nově vznikající základní školy ve Zlíně. Ta předložila loni všechny potřebné doklady včetně potvrzení města, že o zřízení takové školy stojí, a podobného souhlasu kraje. Ve spisu najdeme rozhodnutí ze 7. listopadu 2016, že příslušné oddělení doporučuje zařadit tuto školu do sítě, tedy povolit ji. Pak se dva měsíce nedělo nic a v druhé polovině ledna přišel od politického vedení ministerstva prostřednictvím náměstka Václava Pícla pokyn všechny žádosti - včetně těch už vyřízených - znovu přezkoumat a najít důvod, proč je zamítnout. Týkalo se to i zlínské školy.

Politická objednávka putovala nějakou dobu po ministerstvu. Pravděpodobně proto, že některá oddělení se odmítla téhle divné hry zúčastnit. Ono je složité otočit o sto osmdesát stupňů a hledat argumenty, jak popřít vlastní rozhodnutí. Úředníci ministerstva jsou v rámci tohoto případu politováníhodnou obětí. Nakonec se úkolu ujalo oddělení 231 odboru 23, které se jinak zabývá dalším vzděláváním pedagogických pracovníků a s předmětem žádosti nemá nic společného. A to píše, že se žádost nedoporučuje, protože kapacita okolních škol ve Zlíně je dostatečná a záměr založit školu není v souladu s dlouhodobými záměry ministerstva. Šlo tedy zjevně o čistě politické rozhodnutí, u něhož se hledal ochotný vykonavatel, který se pod něj jako úředník podepíše.

Že nešlo o ojedinělý postup, dokládá i příklad lycea v Českých Budějovicích, jež má navazovat na tamní už léta existující waldorfskou základní školu. Ta žádala o zřízení lycea opakovaně, ale vzhledem k tomu, že neměla souhlas kraje, byla opakovaně odmítnuta. Ministerstvo však sdělilo, že pokud bude kraj souhlasit, nemá s povolením takové školy problém.

V Budějovicích se změnila politická reprezentace a ta nová se zřízením školy už loni souhlasila. Přesto když minulý týden přišla ředitelka školy nahlédnout na ministerstvu do spisu, našla tam jen dva papíry. Jeden z nich bylo negativní vyjádření od… ano od oddělení 231, které má na starosti učitelské kurzy. Nic víc tu nebylo, ale i tak se dá očekávat další zamítavé stanovisko.

O všech školách se mělo původně jednat v pátek 10. února.  Žadatelům úředníci sdělili, že si mají ten den v jednu hodinu zavolat, bude rozhodnuto. Když se o tématu začalo v tomtéž týdnu psát, tiskový odbor ministerstva jednání popřel a zmatení úředníci na vyžádaný telefonát odpovídali vyhýbavě. Kateřina Valachová začala taktizovat.

Několik škol dostalo povolení k zařazení do sítě, případně u existujících škol k rozšíření kapacity, aby se nedalo říci, že ministerstvo vystavilo paušální stopku pro všechny školy. Ministerstvo může nadále tvrdit, že každý případ individuálně zvažuje. Na celkovém postupu se však nic nemění. Jde o to zamítnout co největší počet nových žádostí jedním paušálním argumentem, který říká, že míst ve školách je dost a soukromé školy nejsou v souladu s koncepcí. A těch spějících k zamítnutí jsou velmi pravděpodobně desítky.

Samozřejmě, že existují úspěšné vzdělávací systémy, které se úplně nebo téměř obejdou bez neveřejných škol. Ale touto cestou jsme se nevydali. A je krajně problematické, když je vzdělávací systém zcela nepředvídatelný a jeho podoba závisí jen na tom, co si který ministr či ministryně před volbami usmyslí.  Otočení kormidla do protisměru je možné z týdne na týden. Je to politováníhodné i vzhledem k tomu, že Kateřina Valachová jinak patří rozhodně k těm lepším hlavám resortu školství. Z celého toho tance okolo soukromých škol nicméně jen čiší neprofesionalita, účelovost a arogance.

Vyjádření Ministerstva školství z 3. února 2017: Informace o tom, že vedení úřadu rozhodlo, že nepočítá s povolováním dalších neveřejných škol, není pravdivá. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhoduje o vzniku nových škol výlučně na základě školského zákona, kde jsou stanovena kritéria, podle kterých se žádost zamítá. Jedním z kritérií je nesoulad s Dlouhodobým záměrem vzdělávání České republiky nebo příslušného kraje; jejich součástí je i posuzování dostatečných kapacit škol stejného stupně a zaměření v regionu. Stanovisko ke vzniku nové školy poskytuje ministerstvu dle zákona i krajský úřad. Naplněnost škol a hustota stávající sítě škol jsou tedy jen jedním z kritérií, která se berou v úvahu.