V lesích je největší spoušť za 200 let. Je čas přestat se smrky

Suché a horké roky daly do pohybu největší změny, jaké návštěvníci lesa pamatují. Smrky, které tvoří polovinu zdejších lesů, ve velkém podléhají kůrovcům, kterým se naopak v horku a v suchu daří velmi dobře. Hlavně v Jeseníkách se kvůli nim rozjela letos na jaře rozsáhlá kalamita, po níž na horách zůstaly místo uniformních smrkových porostů tisíce hektarů holých strání. Viz fotogalerie a reportáž v novém Respektu.

Milan Košulič – v Jesenících jeden z nejznámějších lesníků – považuje nynější stav za nutné dědictví dřívějších chyb, které se kvůli rychlému nástupu klimatické změně vymstily nečekaně rychle. Tragédii nicméně lze podle něj vidět i nadějně. „Je to největší příležitost, jaká tu 200 let nebyla,“ říká odborník, který do loňska pracoval jako člen vedení lesní správy v Městě Albrechtice a vede web Přírodě blízké lesnictví

Proč za 200 let?

Protože to je doba, kdy se hospodaření v lesích ubírá dnešním směrem - a nyní, při tak velké kalamitě, je zjevné, že je na čase začít postupovat jinak. Masové zalesňování smrkem začalo na severní Moravě na počátku industrializace, kdy bylo dřeva málo následkem obrovské spotřeby pro hutě a sklárny před nástupem těžby uhlí. Je omyl představovat si, že dřív byla krajina samý les. S výsadbou smrků se začalo uměle právě až s nástupem průmyslu a vydrželo to dodnes.

Kalamita je tedy důkaz, že lesy potřebují změnu?

Ano, protože dnešní rozsáhlé smrkové porosty v nižších partiích kvůli klimatické změně nevydrží. O tom se ví už dlouho, ale počasí se mění rychleji, než si lesníci byli ochotni připustit. Základní chyba vznikla v tom, že při zalesňování vždy znovu a znovu vznikaly velikánské plochy stejnověkých porostů. Holiny na stráních vznikaly i dříve, kdy nebyl takový problém s kůrovcem, hlavně kvůli polomům. Zalesnění starých vyvrácených porostů ale obvykle probíhalo bez toho, aby se myslelo na druhovou nebo věkovou pestrost.

Zalesnit teď holé stráně však bude mnohem těžší, než kdyby se mladší stromy sázely ve stínu těch starších. Proč na to nikdo nemyslel dříve?

Protože lesníci nejsou ochotni tak snadno změnit zvyklosti. Jsou konzervativní a dělají to, co se učili ve škole. Navíc je k tomu nutí i dnešní zastaralý zákon.

Jak zní? 

Vznikne-li kvůli polomům nebo kůrovcové kalamitě holina, lesní zákon ji nařizuje znovu zalesnit do dvou let. A většina našich dřevin, které se pro zalesnění mají používat, má produkční dobu zhruba sto let. Takže za sto let budou dospělé a vítr nebo škůdci je zase budou plošně likvidovat.

Je tedy třeba změnit zákon, a pak všechno poběží správně?

Zákon je jedna věc. Ty obrovské plochy dnešních holin je potřeba zalesnit střídavě dlouhověkými a krátkověkými dřevinami. Krátkověké dospějí dřív a stejnověkost na větších plochách bude narušena. Tím se zvětší i stabilita lesa. Jenže krátkověké dřeviny jako bříza nebo jeřáb se zařazují do skupiny takzvaných pomocných dřevin a ty lze podle zákona tolerovat jen do 15 procent. Když je jejich zastoupení vyšší, pak podle zákona nejde o zalesnění a je třeba žádat orgán státní správy lesů o výjimku. Výsledkem je paradoxní situace. Pokud se vlastník chce vzdát části produkce dřeva v zájmu toho, že zlepší kvalitu lesa, zákon mu v tom brání. Pro vlastníka je pěstování dřeva primární cíl, není třeba, aby mu to nařizoval zákon.

Proč to tak je?

Zákon vznikl jako provizorium v 90. letech, kdy se lesy restituovaly, coby pojistka proti uličníkům, kteří by nově nabytý les chtěli jen vytěžit a nechat být. Od jednoho z autorů zákona vím, že šlo o normu ušitou horkou jehlou. Nikdo nečekal, že bude platit dalších dvacet let. Teď už by snad nikoho nenapadlo svévolně nezalesňovat, ale tehdy měla přísnost zákona smysl. Po takových kalamitách, jaké máme nyní, je ale správné změnit princip hospodaření ve prospěch budoucí stability lesa.

Nemáte strach, že změna zákona stačit nebude? Že obnovit les na tak velkém a holém území už nebude jen tak?

Les se tam vrátí, ale bude to jiný les, než na jaký jsou lidé zvyklí, a bude to nějakou dobu trvat. Stromy jako bříza se na svahy vrátí samy, přirozeně, jako náletové dřeviny. Je jen málo oblastí, kde je břízy tak málo, že nemá odkud nalétnout. Leda by se sucho ještě znásobilo. Ale to už bychom mluvili o katastrofě úplně jiného rozsahu. Kdyby nerostla ani bříza a zastavila se přirozená obnova lesa, už bychom tou dobou neměli ani pitnou vodu a nefungovalo by zemědělství.

Když už léta víme, že smrk klimatickou změnu vydrží jen na horách, pak zní naprosto logicky, že se mělo na zpestření lesů už dávno pracovat. Proč se to nedělo?

Mně to také vrtá hlavou. Lesníci o tom věděli minimálně od 90. let. Naposledy vláda schválila v roce 2011 dokument takzvaný Národní lesnický program, kde tyto úkoly byly - ale politici i úředníci ho ignorovali.

Zdá se, že to nemá logiku - a vlastníci lesa teď místo lesa nemají nic.

Lesní hospodářství je ale věc na desítky nebo stovky let - a proti těmto dlouhodobým potřebám stojí nejrůznější vlivy, třeba jako zájmy myslivců nebo dřevařů.

V čem mají myslivci nebo dřevaři s obnovou lesa problém?

U myslivců je to jednoduché. Udržují vysoké stavy zvěře, která žere právě to, čeho je v lese málo a co tam potřebujeme dostat. Jenže lov je koníček a snobská záležitost, je v něm zainteresována spousta politiků a mocných bohatých lidí, kteří mají pronajaté honitby, kam si zvou své přátele a obchodní partnery. K tomu potřebují, aby zvěře bylo hodně, protože nebudou vodit někoho důležitého někam, kde nic neuloví.

A dřevařská lobby?

To jsou firmy navázané na obchodování se dřevem. Těm kalamity ve svém důsledku vyhovují, protože při těžbě pak jdou stranou různé omezující faktory. Navíc vlastníci lesů mají nadbytek dřeva a lze na ně dobře tlačit ohledně výkupní ceny. Nejde o čistý trh, kde vlastníci mohou v případě snížení ceny utlumit těžbu a počkat si. Když je kalamita, musíte dřevo podle zákona vytěžit a dřevaři toho využívají.

Když je všude nadbytek, tak by cena přece měla klesnout i pro ně…

Dřevaři se pohybují na mnohem rozsáhlejším trhu. A v globálním měřítku zas takový přebytek v dnešní době - myslím - není. Třeba Čína kupuje obrovské množství dřeva a my jsme v přepočtu na hlavu jedním z největších exportérů.

Věříte tedy, že dnešní kritická situace povede v lesích k nějaké hlubší změně?

Určitě, situace si to vynutí. Třeba při vysazování nových stromů se za posledních dvacet leccos otočilo. Listnatých stromů už se vysazuje většina. Naopak smrk třeba u nás na severní Moravě se vysazuje málo, protože lesníci dobře vědí, že by jim do dvaceti let uschnul. Sázet ho uměle ve velkém si už nikdo nedovolí. O lesním hospodaření je ale potřeba začít uvažovat úplně jinak – smířit se s tím, že těžba dřeva půjde po kalamitě dolů a že je v lese třeba sledovat i jiné cíle. Pokud by ani dnešní stav s nikým nepohnul, tak nevím co. To leda že by začaly na sucho vymírat vesnice.