Bojí se Drahoše stejně jako Schwarzenberga

Renata Kněžínková, úřednice městského úřadu, a Kristýna Hrdinková, překladatelka a učitelka francouzštiny, žijí v malých pohraničních obcích Sedlo a Lhota na odlehlém Novobystřicku. Obě budou volit v druhém kole prezidentského klání Jiřího Drahoše a přemýšlejí o tom, proč většina jejich sousedů dá pravděpodobně naopak hlas Miloši Zemanovi. Upozorňují čtenáře, že se nechtějí vysmívat voličům současného prezidenta ani je nevede pocit nadřazenosti, naopak – chtějí pochopit ty, se kterými žijí.

V naší vesnici jsou dva volební okrsky. V jednom se při volbě prezidenta v prvním kole hlasovalo podobně jako v celé České republice. Druhý volební okrsek byl účastí mírně pod republikovým výsledkem, ale jednoznačně nadpoloviční většinou hlasů (téměř 55 %) by tam vyhrál Miloš Zeman už v prvním kole. Čím dál častěji přemýšlím, co mé sousedy k takové podpoře vede, a představuji si u nás oba kandidáty.

Jak je asi v tomto světě vnímán profesor Jiří Drahoš? V padnoucím obleku a „falešných“ brýlích je hodně jiný než většina lidí okolo mě. Vypadá trochu jako učitel nebo doktor, to jsou „lepší“ lidi. Někde v hloubi duše se objevuje starý známý pocit, že od takových lidí je lepší se držet dál. „K doktorům nechoď, vždycky ti něco najdou!“ I vzpomínka na školní roky strávené s přísným učitelem způsobí stažený žaludek; při pohledu na prezidenta stejný pocit zažívat nechci. „A ještě k tomu vypadá jako suchar, s tím by nebyla žádná legrace.“ Večer to v hospodě s chlapama probereme. „Nedovedu si představit, že by se s námi obyčejnými lidmi vůbec bavil. Mluví tak složitě, že tomu stejně nerozumím, a přemýšlet o tom nebudu, mám jiné starosti.“ Výsledný pocit je: „Tohle není nic pro mě.“

Zato člověk jako Miloš Zeman výborně zapadne mezi hosty venkovské hospody, jak ji v podvečer znám. V televizi hraje Nova nebo Prima a u stolu štamgastů se probírá, co den přinesl. Mezi nimi bude Miloš Zeman jednoznačně oblíbenou osobností, kolem které nebude utichat zábava. Nebude se omezovat zákazem kouření a dá si s nimi panáka. „To je ale frajer, tak na zdraví!“ ozve se - a tu rundu někdo rád zaplatí. Na všechno bude mít pohotovou, jednoznačnou a srozumitelnou odpověď. „Ten se nebojí říct, co si myslí - a pěkně na plnou hubu, jak mu zobák narost.“ Případné kritiky rychle usadí bonmotem. Někdo se zasměje: „To je dobrý, ten mu to natřel! Takhle bych to sám neřek.“ Vzduch houstne kouřem, pivo střídá kořalku, starosti všedního dne se s postupujícím časem rozplývají, řeči se vedou. Zeman mluví stejně jako ostatní, nebojí se sprostých slov. „Nepovyšuje se nad nás, je takovej lidovej…“ Co na tom, jestli to, co řekne, není někdy tak docela pravda. „Copak někdo z nás vždycky mluví pravdu?“ Kdo by si s tím lámal hlavu, když je s ním legrace. „A taky dobře víme, že není šprochu, aby na tom nebylo pravdy trochu, že jo?“ Takže jako volič mám jasno.

Renata Kněžínková

Čím dál tím víc vnímám prohlubující se rozdíly mezi Prahou s její aglomerací a venkovem; materiální i hodnotové. Řešení vidím ve vzájemném respektu a rovnoprávnosti – ale letošní druhé kolo prezidentských voleb opět nahání mým sousedům strach a prohlubuje pocity nerovnosti. Žijeme v pohraničí dosídleném po válce. Při minulých volbách se na základě agresivní předvolební kampaně zdejší lidé opravdu báli, že kdyby byl zvolen Karel Schwarzenberg, tak mohou přijít o své majetky.

Podobný účinek má letošní inzerát spojující Jiřího Drahoše s imigrací -  takže někteří lidé, kteří v prvním kole volili některého z ostatních kandidátů, nyní raději hodí svůj lístek Miloši Zemanovi. Spíš než strach z terorismu je k tomu vede pocit, že jejich životní úroveň je nízká a že by se přijímáním uprchlíků mohla ještě zhoršit. Slovo slušnost ve spojení s politikou vnímají jako protimluv a raději volí už známé politiky, o kterých míní, že pro ně sice nikdy nic neudělali, ale zároveň je ochrání, aby jim zůstalo to, co mají. Po minulých volbách sice s odstupem uznali, že jejich obavy nebyly oprávněné, přesto si nepřipouštějí, že současný prezident s nimi manipuluje, aby byl znovu zvolen.

Kristýna Hrdinková