Existují vůbec odbory pro 21. století?
Zamyšlení nad tím, proč odborové sdružování stále potřebujeme
„Nedávno jsem přemýšlela, jak někdo jako vy může vůbec v odborech vydržet,“ řekla mi letos na jaře jedna velmi známá žena aktivní ve veřejné sféře. Za těch téměř 15 let svého odborového členství jsem variace na tuto pochybnost slyšela nesčetněkrát. A snad ještě častěji slýchám více či méně expresivně vyjádřené přesvědčení, že odbory (obdobně jako feminismus) jsou přežitou záležitostí, kterou dnes k ničemu nepotřebujeme.
České odbory nejsou žádným „béčkem sociální demokracie“, jak se jim donedávna přezdívalo.
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/4a4d220f-e9d8-4c00-871f-f605c2017a8a.jpeg?width=1920&height=600&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
![](https://i.respekt.cz/data.eu.cntmbr.com/respekt-prod/respekt-prod/346d208b-db3f-4735-8aae-a35cff633dcb.jpeg?width=3840&height=651&fit=crop&gravity=0.5x0.5)
Potřebu feminismu teď nechám stranou. O smyslu svého členství a posléze i aktivní práce pro české odbory jsem každopádně nikdy nepochybovala; stejně jako nemám pochybnosti o tom, že vyšší odborová organizovanost a silnější postavení českých odborů by prospěly mnoha dalším lidem i české společnosti jako celku. A to vše říkám při velmi podrobné znalosti toho, jak u nás současné odborové hnutí funguje, a rozhodně k tomuto fungování nejsem nekritická.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu