0:00
0:00
Téma8. 6. 202216 minut

O jediný hlas

S historikem Janem Rychlíkem o tom, co Slovákům vadilo, zda rozdělení federace neodporovalo zákonům a na čem ztroskotalo vypsání referenda

Je to trochu záhada: rozdělení společného státu Čechů a Slováků si přál málokdo, a přece k němu nakonec došlo. Bez referenda, na základě speciálního zákona. Bylo to vůbec legální? A nepředstavoval společný stát hodnotu, pro jejíž zachování se mělo udělat víc? Historik Jan Rychlík byl v době rozpadu Československa poradcem předsedy české vlády Petra Pitharta a dramatická jednání mezi slovenskými a českými politiky sledoval z bezprostřední blízkosti.

Zachování společného státu si přála veřejnost, prakticky celá česká politická scéna, zpočátku i významná část slovenské politické reprezentace. Federaci byla nakloněna armáda, velká část slovenských důstojníků sloužila v Čechách a na Moravě. Proč tedy k rozdělení nakonec došlo a jaké spodní proudy a zájmy se tam projevily?

Nehledal bych spodní proudy. Každý národ usiluje o vlastní stát, i když si to jeho příslušníci nemusí uvědomovat. Mnohonárodnostní státy nemají budoucnost, všechny se rozpadají. Tak proč by zrovna Československo mělo být výjimkou?

↓ INZERCE

Opravdu se všechny rozpadají?

Pokud se nerozpadly, jsou nestabilní. Představa, že definitivně vyřešíme spory mezi národy v mnohonárodnostním státě, je scestná. Už od doby, kdy se na Slovensku objevilo autonomistické hnutí, které stále sílilo, bylo pravděpodobné, že v delším časovém horizontu se společný stát rozdělí. Autonomistické hnutí přitom vzniklo velice záhy, zhruba už v roce 1919.

[image id=…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc