0:00
0:00
Společnost19. 3. 20176 minut

Myslitelé ze savany

Lidský mozek není ustrojen k objektivnímu zvažování informací

Získat nad věcmi kontrolu.
Autor: Profimedia, Sciencephoto RM

Když někdo přijde za bílého dne do restaurace s automatickou puškou a vystřelí pár ran, protože se domnívá, že v zázemí podniku provozuje bývalý americký prezident obchod s dětmi, znamená to, že dotyčný to zřejmě nemá v hlavě úplně v pořádku. Osmadvacetiletý mladík Edgar Maddison Welch, který přesně tohle udělal loni 4. července v pizzerii Comet Ping Pong ve Washingtonu (dodejme, že nikoho nezranil), se ale dočkal v médiích až nečekaného pochopení. „Choval se svým způsobem velmi racionálně,“ napsala o čtyři dny později redaktorka Business Insider. „Jednal v důsledku vrozené lidské touhy získat nad věcmi kontrolu.“

Důvod její empatie je jednoduchý. Ve věku dezinformací, falešných zpráv a konspiračních teorií, z nichž jedna přisuzuje manželům Clintonovým zmíněný obchod s bílým masem, už nestačí zástupy jejich vyznavačů jednoduše označit za naivní pomatence. Sílící fenomén naznačuje, že lidský rozum lživým informacím z nějakého důvodu podléhá. A vědci v posledních letech intenzivně hledají vysvětlení.

↓ INZERCE

Mysl republikána

Různých teorií, proč tolik lidí věří falešným zprávám navzdory jasným důkazům, se objevuje celá řada. Ta nejčastější říká, že lidé při vyhodnocování informací podléhají tzv. konfirmačnímu zkreslení (confirmation bias). Podle ní se náš mozek nechová jako objektivní vědecká laboratoř, která seriózně vyhodnocuje dostupná fakta. Má naopak tendenci si informace vykládat selektivně – tak, aby vyhovovaly jeho již vytvořenému pohledu na svět.

Názorně…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články