0:00
0:00
Rozhovor14. 1. 200912 minut

S Petrem Vítkem o digitalizaci kin

O budoucnosti jednosálových kin, nové technologii digitálního promítání i běžných starostech i radostech kinařů jste mohli diskutovat s Petrem Vítkem, spoluzakladatelem občanského sdružení Pro-AERO o.s.

Astronaut
Autor: Respekt

Petr Vítek

↓ INZERCE

Petr Vítek je jedním ze zakladatelů sdružení Pro-AERO o.s., které provozuje kino Aero v Praze. V současnosti je také ředitelem sdružení Pro-DIGI, zabývajícím se podporou digitalizace kin v ČR a členem expertní komise pro digitalizaci při EC v Bruselu.

Rychlost vývoje nedokáže nikdo přesně odhadnout, ale celuloidovému filmovému pásu zbývá posledních pár let života. V USA bude digitálními projektory do dvou let vybaveno 75 procent kin, v Británii dávají studie filmovým kotoučům ještě pět roků. U nás bude proces patrně o něco pozvolnější. Ale nikdo z expertů nepochybuje o tom, že pokud se mu majitelé jednosálových kin nepřizpůsobí, nebudou mít brzy co hrát.

„Uvažování Hollywoodu nad finančně náročným procesem uspíšil fakt, že digitalizace je pro všechny výhodná,“ říká Petr Vítek z pražských kin Aero a Světozor, která jdou ve sledování a aplikaci nejnovějších trendů ostatním „single“ kinům příkladem (článek Jana Gregora - Sbohem, filmový kotouči).

(On-line rozhovor je hodinový, je tedy časově ohraničen, proto výběr dotazů a také rozsah odpovědí je na odpovídajícím. Rozhovory podléhají pravidlům diskusního fóra uvedeným v obchodních podmínkách.)

:41Vlastimil ŠimůnekDobrý den, pane Vítku. Produkoval jsem s přáteli - jako režisér - nízkorozpočtový celovečerní hraný film Ostrov svaté Heleny. (Hrají Laďa Kerndl, Pavel Bobek, Bolek Polívka, Táňa Vilhelmová aj.) Natáčeli jsme jej na digitální video v HDV formátu. Bohužel jsme na postprodukci nedostali státní podporu. Film je v off-line verzi „zaparkován“ na externích discích v postsprodukčním studiu. Uvažujeme, jak jej co nejlevněji dostat do kin. Na filmový pás nemáme prostředky, promítat jej z DVD mi připadá technicky degradující. Je již v současné době vhodnou cestou digitální kopie v DCI kvalitě? Jak rozsáhlá sít kin by mohla - řekněme letos na podzim - film promítat, aby se dostal k divákům? Děkuji Vám za odpověď.
Srdečně zdraví
Vlastimil Šimůnek13:00Petr VítekDobrý den,Ano digitální kopie je to správné řešení. Během roku 2009 očekávám cca 30–40 plně digitálních kin dle DCI standardu + cca 20 kin s technologií, která umožní digitální film přehrát (nesplňují DCI standard, ale zabezpečení je stejné jako u DCI). Takže pokud vám tento počet kin bude stačit, je to cesta. Budoucnost kin je v této technologii, tudíž se počet kin bude relativně rychle zvyšovat. A bude to jen lepší.:23PietroDobry den, jak se dnes divate na druh zabavy plynouci z divani se na filmy v kinosalech dnes vesmes velkych multiplexu? Nemyslite, ze tomuto druhu zabavy v dobe elektronikou vybavenych domacnosti a volneho stahovani filmu na internetu, pomalu zvoni umiracek? Dekuji za odpoved.13:02Petr VítekOsobně nejsem velký přítel multiplexů. Jsem klasický kinař a prostředí plexů mě není příjemné, takže do nich chodím pouze když musím, ale tržby plexů v ČR dělají 80% všech tržeb v ČR, takže ta síla plexů je veliká a nemám pocit, že by se diváci ochudili o velké plátno a kvalitní zvuk. Spíš to domů přitáhne diváky, kteří plexy v oblibě namají, a zkusí si zařídít kvalitní kino doma. Bez popcornu a koly.:16Petr M.Dobry den,chtel bych se zeptat, zda (z meho pohledu mozna az prilis opevovana) digitalni technologie promitani neprinese i nejake negativni dopady.
Napada me napr:
 - nutnost investice do teto technologie - nestane se smrtici ranou pro nektera lokalni kina, ktera v dnesni dobe multiplexu spise zivori, nez aby byly schopne vydelat prostredky na modernizaci
 - muze tato zmena mit nejaky vliv na dostupnost mensinovych snimku? Nebude to v konecnem dusledku znamenat (treba prechodne) omezeni pro nizkorozpoctove tituly, nebot nebudou distribuovany na novych nosicich - jinymi slovy, znamena tato zmena i nejake vyrazne naklady na strane distributoru?
 - jaky bude osud starsich ale osvedcenych („legendarnich“) titulu, ktere se promitaji i radu let po jejich premiere? Nebudou kvuli pouziti stare technologie nahle nepromitatelne?Dekuji za odpovedi13:03Petr VítekAno, digitalizace bude mít negativní dopady na lokální kina. Investice kina, pokud již má zvukový systém se pohybuje mezi 1,4–2,4 milionu korun, dle velikosti plátna. Pokud nemá kino zvukový systém, musí investovat ještě cca 1–1,5 milionu. Proto již Ministerstvo kultury řeší veřejnou podporu digitalizace. V celé Evropě je digtializace z nějaké části řešena čerpáním peněz ze státní kasy.
Bohužel, nebo bohudík, je to trend, který nelze zastavit, takže se s tím bude muset kinematografický trh vypořádat. Má na to odhadem cca 5 let, kdy očekávám, že se přestanou vyrábět ve větší míře klasické filmové kopie.
Menšinové snímky by se naopak mohly více rozšířit, neboť výroba digitální kopie oproti 35mm kopie je levnější, takže zde bude digitalizace přínosem. Náklady na straně distributora budou v přechodném období (zároveň 35mm kopie i digitální) vyšší, ale v budoucnu je distributor, potažmo producent ten, kdo uspoří nejvíce peněz. V USA šetří na digitalizaci producenti miliony dolarů.
Staré tituly mohou, a budou digitalizovány scanovaním do vysokého rozlišení. Tím pádem dojde jak k záchraně kopie, která na 35mm pásu nemusí vydržet věčně, a za druhé ji opět můžeme dostat do kin, neboť třeba staré archivní kopie, byly právě z důvodu obav o zničení kopie, nepůjčovány kinům k projekcím.:07LukasObávám se, že přechod na digitalici bude při současné technologii na úkor kvality obrazu, jako tomu bylo v jinych případech – digitální fotografie tu je s námi již mnoho let, ale teprve nedávno svou kvalitou dostihla film a to pouze v profesionálním segmentu, LCD monitory jsou tu námi také poměrně dlouho a postupně vytlačili CRT technologii, ale kvality těch nejlepších CRT pro profesionální grafiku dosáhli teprve v posledních letech. Stejně tak rodící se digitální televize, je krokem zpátky s kvalitou horší než DVD, kdy obraz zkomprimovaný dnes již zastalou technologii MPEG2 postrádá množství detailů a nahrazuje je vyposterovanou plochou… Zůstane kino i nadále místem pro nadstandartní vizuální zážitek? Nebo se stane pouze místem pro konzum filmů u kterých vice než na samotné kvalitě záleží na množství triků a výbuchů? Chápu výhody digitalní projekce v jednodušší distribuci, neopotřebování kopií, apod., ale nebude cena zaplacená nižší kvalitou obrazu příliš vysoká?13:05Petr VítekKvalita digitální projekce ve 2K (rozlišení 2048 X 1080 pixelů) v DCI standardu, je ekvivalentem 35mm kopie. Pokud Vám promítneme obraz 35mm a vedle 2K, nepoznáte rozdíl, nebo budete mít pocit, že 2K je kvalitnější. V kině Světozor právě testujeme projektor Sony, s rozlišením 4K (4096 x 2160), a zde je obraz opravdu krásný. Mě, jako příznivci klasické kinematografie, digitální projekce překvapivě naplňuje nadšením. Když se půjdete dnes podívat do kina, uvidíte často poničenou kopii, s rýhami, nečistotami v obraze. Často je film špatně odpromítán, zvuk kolísá, titulky se klepou. Nic z toho u digitální kopie není. Obraz je stále stejně kvalitní. To je pro diváka největší výhoda. Pokud nevěříte kvalitě 2K a 4K není problém dorazit třeba zrovna 26.1. do kina Světozor, kde bude další představení 4K technologie. Na www.digitálnikino.cz bude vystavena pozvánka.:00Jan BrázdaZdravím filmového nadšence
Z článku v aktuálním Respektu jsem nabyl dojmu, že se digitalizuje pouze americkou hollywoodskou technologií. Vím, že některá kina byla naopak vybudována na evropské (snad francouzské) digitální technologii pro evropskou distribuci. Slyšel jsem, že tyto dvě technologie nejsou kompatibilní. Je to pravda? A ještě jedna otázka a možná pro mě i důležitější. Mohu v malém sále použít pro promítání digitálně distribuovaných filmů nějaký „spotřební“ HD projektor, který nebude stát 2 miliony jako promítačka? Díky za odpovědi a držím palci Aeru a aktuálně METINHD. To je bomba.13:06Petr VítekDigitalizace probíhá dle požadavků DCI. Což je iniciativa hollywoodských studíí která se spojila roku 2002 aby koordinovala digitalizaci filmového průmyslu. V roce 2005 vydala první požadavky na digitální řetězec a od té doby se požadavky upřesňují a stavají se standardem. Francouzká norma AFNOR, některé DCI požadavky přebírá, zjednodušuje, ale není v tuto chvíli celosvětově relevantní, a i francouzká kina pokud chtějí hrát filmy „majors“ studií, musí splnit požadavky DCI. Jinak digitální kopii nedostanou.
Pro DCI standard nemůžete použít jiný projektor, než ten co splňuje DCI požadavky. Takže na hollywoodské trháky nedosáhnete, ale je možné že česká distribuce, menšinové věci, dokumenty, nebudou vyžadovat DCI standard. Kina použijí pouze kinoserver, film bude ve stejném formátu jako mainstreamové filmy, bude i kvalitně zabezpečen, ale nebude vyžadovat DCI certifikovaný projektor. Ale to je spíš otázka na producenty těchto snímků.:16MagdalénaMáte již v této souvislosti představu jak se zavádění digitální technologie promítne do ceny vstupenek?13:09Petr VítekVe světě se cena nemění. Tedy co se 2D projekce týká. Jsou samozřejmě dražší vstupenky na 3D projekce. A je to i logické. Digitální projekce je pouze výměna technologie. Nejde o něco co přináší diametrálně jiný zážitek, ale kromě 3D jde víceméně jen o modernizaci danou vývojem technologií. Jako přechod na barevný film, nebo film s digitální zvukovou stopou.
Byl jsem teď v Paříži, kde již digitálních kin funguje docela dost, a nikde jsem nenarazil na označení digitální kino, nebo zda je film uváděn z 35mm pásu nebo z diskového pole. Prostě jdete na film do kina.3D digitální filmy naopak označovány jsou.Takže bych se nějakého zvyšování cen vstupenek vůbec nebál…:17M. DufekJak se to celé dotkne současných multiplexů? Přizpůsobí se, spolupracují, nebo naopak?13:14Petr VítekMultiplexy musí jít v čele. Hlavní výhoda digitalizace je 3D. Celosvětově přinaší nejvyšší navýšení zisků kin a to je důvod proč multiplexy po digitalizaci pokukují. Jinak by pro ně neměla nějaký zásadní význam. Další výhodou multiplexů je finanční zabezpečení, takže i to je důvod proč jsou právě multiplexy vybaveny digitální technologií nejdříve. V ČR se plexy podařilo předstihnout kinu v Dobřanech u Plzně, které zdigitalizovalo jako první a otevřelo myslím 2.12.2008. Jinak včera zahájil digitální provoz řetězec Cinema City, který nainstaloval digitální projektory do Prahy (Flora) Plzně, 2 kusy, a Pardubic. Včetně 3D systému a tím pravděpodobně rozpoutal masové vybavování multiplexů.Vé této chvíli je v ČR 5 digitálních sálů v DCI standardu.Jinak plexy jedou víceméně jako vždy na svém písečku. Mají své zahraniční majitele a ti rozhodují, co se bude dít.:32KarelDobrý den.
V čem tedy přesne pane Vítku spočívá Vaše činnost pojmenovaná podpora digitalizace kin? Nakolik je vaše lobby silná a jkaou má v současnosti podporu (u nás v ČR)? Děkuji za odpovědi.13:23Petr VítekSnažíme se poskytnout provozovatelům kin hlavně dostatek informací. Neboť zde je velký problém digitalizace v ČR. Provozovatelé mají velmi malé povědomí o tom co to vlastně digitalizace je a co obnáší. Nikdo jim zatím moc informací neposkytl. Ať už distributoři, kterých se to týká nejvíce, tak tak třeba profesní organizace. A proto jsme založili Pro-DIGI abychom tuto mezeru zkusili zaplnit. Provozujeme nově otevřený webový portál, pořádáme přednášky a předváděcí projekce. Já zároveň pracuji jako externí expert pracovní skupiny pro digitalizaci na MK ČR, kde se problematika digitalizace řeší.
Zatím jsme s fungováním spokojeni.:55JaromírPůjdu trochu proti proudu - až se přežene i Českem celá ta vlna digitalizace bude ještě někde možné zajít na film promítnutý z kotouče a zažít návrat do minulosti :-) ?13:28Petr VítekTo že se za 5 let nebudou vyrábět 35mm kopie neznamená, že kina hned zruší 35mm projektory. Obzvášť v Česku, kde je velmi silné klubové hnutí, a síť filmových klubů je opravdu veliká. A protože digitalizace starých 35mm filmů je velmi nákladná a nejde předpokládat že filmový archiv za 5 let stihne zdigitalizovat všechny své filmy, bude 35mm projektor určitě ještě dlouhou dobu v kinech fungovat.:45JankaMate prosim i informace jak se temuto trendu bude darit na Slovensku? jake starosti ma tedy bezny kinar a samozrejme i co ne pro nej nejvetsi radosti? :-)13:52Petr VítekSlovensko půjde určitě stejnou cestou a digitalizaci budou táhnout multipexy. Slovenští zástupci byly i na našich prezentacích ve Světozou, takže určitě ještě během tohoto roku bude nějaký digitální sál s 3D i na Slovensku.Běžný kinř bude muset sehnat peníze. To bude jeho nevětší starost. Samotná instalace technologie není složitá a trvá 2–3 dny včetně nastavení.A největší radost? Krásný čistý obraz, kvalitní zvuk, a plný sál diváků?Pokud už nepřijde žádný další dotaz tak bych Vám rád poděkoval za vaše otázky, a pakliže máte ještě nějaké další, můžete je položit na webovém foru na našich stránkách www.digitalnikino.czS pozdravemPetr Vítek


Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].

Mohlo by vás zajímat

Aktuální vydání

Proč se Karel Čapek nemýlil, když věřil v člověkaZobrazit články