Volby nebyly referendem o vládě, nespokojení lidé z Václaváku volit nechodí

Právě skončené komunální a senátní volby nemají jasného vítěze, jako svůj úspěch je může prezentovat většina parlamentních politických stran, soudí politolog z Univerzity Palackého v Olomouci Jakub Lysek. Vládní strany navzdory energetické krizi a inflaci nikde vyloženě nepohořely a zvítězily v Praze i v Brně. Hnutí ANO skončilo na prvním místě ve většině krajských měst, v některých zvítězilo i drtivě. Volby znamenají na řadě míst posílení pro hnutí SPD, strana Tomia Okamury se možná poprvé dostane i do zastupitelstva Prahy. Hnutí STAN se navzdory korupční kauze podařilo udržet v Praze i dalších městech. Výrazného úspěchu se však nikde nepodařilo dosáhnout Pirátům. „Pro Ivana Bartoše může být těžké říci, že v těchto volbách uspěli,“ soudí Lysek. Komunální volby kromě toho potvrdily konec ČSSD a KSČM coby celorepublikově silných stran, říká politolog v rozhovoru krátce vedeném po volbách, kdy ještě nebyly kompletně sečtené výsledky ve velkých městech.

 Co je podle vás hlavní zprávou těchto voleb?

Podle výsledků mi přijde, že to rozhodně nebylo referendum o vládě, jak se to snažila prezentovat opozice. Protože kdyby to bylo referendum o vládě, tak by ve velkých městech hnutí ANO drtivě vítězilo. Ale ve všech městech, kde je ANO úspěšné, tohle zatím zhruba kopíruje volební výsledky sněmovních voleb i sociodemografickou strukturu těch měst. To znamená, že v Ostravě, Ústeckém kraji, ale i v Olomouci, tedy strukturálně postižených regionech, je ANO schopné získat nad 30 procent, ale kdyby to mělo být referendum o vládě, má ANO mnohem víc. Referendum o vládě to není i proto, že volební účast je prakticky shodná s posledními komunálními volbami. Nedá se říci, že by lidé byli mobilizovaní, že by se zvýšila účast ve spojitosti s vysokými cenami energií a inflací; nic takového nepozorujeme. Výsledky ve velkých městech zatím odpovídají i tomu, že voliči jsou schopní si vyhodnotit, jak kvalitně politici vládli. Ti úspěšní jsou odměnění - a tam, kde byl nějaký problém, strany prohrávají. Zajímavý je v tom třeba Zlín, kde je lokální hnutí Z21 zatím druhé a jiné středopravicové projekty pohořely. Takže ve Zlíně kauza Dozimetr spojená s vládním hnutím STAN bude asi nejvíc rezonovat.

Pokud bychom to brali jako referendum, dalo by se dokonce říci, že vládní koalice si vedla vlastně pozoruhodně úspěšně? Vládne v krizovém období, kdy enormně rostou ceny energií i potravin, do Česka proudí uprchlíci z Ukrajiny, lidé mají obavy z budoucnosti. A přesto ji voliči nepotrestali. Může to tedy brát jako úspěch?

Je to tak, vládní strany v žádném velkém městě vyloženě nepohořely. Ukázalo se, že vláda má podporu svých voličů - a projevuje se to na tom, že zisky vládních stran zhruba odpovídají těm ze sněmovních voleb.

Pokud jde o Prahu, která je vždy nejsledovanější. Nyní, v osm večer, ještě výsledky nejsou úplně sečtené, dá se přesto výsledek už nějak zhodnotit?

Velká města se mohou ještě trochu změnit. Co zbývá dosčítat, jsou velká paneláková sídliště. Až se sečtou, tak v Praze asi ještě trochu porostou populistické strany jako ANO a SPD – tam mají podporu. Pravidelně si dělám volební mapy Prahy, mám čísla okrsků, které se sčítají pomalu a rychle. Ale SPOLU v Praze podle všeho vyhraje, to se asi už nezmění.

Úspěch SPD by byl překvapivý, v magistrátním zastupitelstvu zatím nebyli.

Bylo by to překvapivé, ale může se to stát. Praha není celá jen bohatá. Máme tam čtvrti, kde žijí lidé vykonávající manuální profese, mají menší platy a volí populistické strany. A jsou to typicky paneláková sídliště jako Jižní město.

Při pohledu na krajská města je vidět, že stejně jako v roce 2018 se tu nejčastěji umístilo na prvním místě ANO. Podle předběžných výsledků ale oproti minulým komunálním volbách ztratilo České Budějovice a Brno, které získalo ODS. Velmi těsný boj svádí ANO s koalicí SPOLU o Plzeň. Co tyhle posuny způsobilo?

V Českých Budějovicích je vidět vliv krajské politiky, hejtman Martin Kuba z ODS je velmi viditelný a úspěšný politik. Nejspíš se to promítlo do komunálních voleb v krajském hlavním městě. V Brně je evidentní vliv kauzy Stoka, kterou měla místní buňka hnutí ANO. Další věc je, že za čtyři roky jsme neslyšeli, že by v Brně byla ODS spojovaná s nějakou korupční kauzou. Dřív to tak bývalo, vládla tam velká koalice ODS s ČSSD a jejich kauzy daly vzniknout projektům jako Žít Brno a umožnily úspěch Pirátů. Teď tyhle liberální strany mají kolem pěti procent. Primátorka Vaňková se ukázala jako celkem schopná politička. Pro řadu liberálních voličů nebyla symbolem konzervativní ODS. V rámci koalice dělala celkem rozumnou, středopravou i liberální politiku, takže bohatý městský elektorát ocenil koalici SPOLU. Nebyl důvod to měnit. SPOLU v Brně vzalo určitě něco i hnutí ANO, které naopak mělo korupční kauzy.

Jaký obraz dávají středně velká a menší města?

V menších městech kolem 40 tisíc je ANO úspěšnější než v těch velkých - a pokud tam postavilo kandidátku hnutí SPD, tak i pro ně volby mohou být úspěšné. SPD se v komunálních volbách dlouho nedařilo, její voliči nevěděli, kdo za ni kandiduje, neznali místní politiky. Ale v SPD evidentně zapracovali na politickém marketingu, Tomio Okamura byl vidět - voliči volili jeho, i když v daném městě nekandidoval. Podařilo se mu oslovit i ty, kteří třeba nesledují lokální politiku. Řekl bych, že z energetické krize a obav celkově těží spíš SPD než ANO. Hnutí ANO mi připomíná ČSSD v roce 2006 za předsedy Jiřího Paroubka, kdy ČSSD měla výsledky podle toho, kolik seniorů v těch městech bydlelo. Ale na detailní výsledky v menších měst jsem se ještě podrobně nedíval, takže se mohu mýlit.

Co ukazují výsledky senátních voleb? Zatím se zdá, že to také není špatné vysvědčení pro vládní strany, jejich kandidáti postupují na vícero místech než kandidáti opozice.

Kandidáti vládních stran jsou rozhodně úspěšní, i když kandidáti ANO postoupili na osmnácti místech. Ale je potřeba dodat několik věcí. Volit do senátních voleb chodí spíše vzdělanější lidé. Vidíme to ve větších městech, kde volit do Senátu chodí zhruba stejně lidí jako do komunálu, ale v menších obcích je ve volební účasti převaha komunálních voleb nad senátními. Výsledky prvního kola senátních voleb budou tedy vždy zavádějící. Kandidát hnutí ANO si tak v prvním kole sebere svých 30 procent voličů, kteří přišli volit ANO do komunálu. Ale pokud bude v druhém kole kandidát ANO a proti němu kandidát SPOLU nebo i STAN a Pirátů, tak prohraje. Elektorát ANO má podle datových analýz 90 procentní překryv s bývalými voliči ČSSD a ti nechodí do druhých kol. A také voliči lokálních uskupení a nezávislých osobností se přikloní ke komukoli, jen ne ke kandidátům hnutí ANO. Takže si troufám si tvrdit, že druhé kolo senátních voleb ANO drtivě prohraje.

Zmínil jste překryv ANO a ČSSD. Tyhle volby mimo jiné ukázaly i konec ČSSD jako důležité politické síly.

Ano, je to tak. Pořád se ještě drží jako hlavní síla v některých lokálních baštách, jako je Nové Město na Moravě, Náchod nebo Bohumín. Tam je ČSSD díky lokálním silným osobnostem schopná vyhrát. Ale další město, kde by ČSSD byla velmi úspěšná, neznám. U nás v Olomouci jsou na třech procentech. Návrat do sněmovny budou mít těžký. Jediná šance pro ČSSD by mohla být, kdyby ANO zkolabovalo, Andrej Babiš odstoupil ze zdravotních důvodů nebo musel nastoupit do vězení, ale na to nelze spoléhat, to je velmi nepravděpodobné. Jinak je naděje pro ČSSD strašně malá.

Ještě v Pardubicích je ČSSD v koalici s dalšími subjekty na třetím místě. Tam je ČSSD silná, má tam hejtmana Netolického…

Ano, ale je otázka, kolik lidí v koalici se tam dostane přímo za ČSSD, což ukážou počty zvolených členů strany do zastupitelstva obcí. Z toho lze vyčíst sílu strany. ČSSD to ale opravdu bude mít s návratem do velké politiky těžké.

Tyhle volby tedy definitivně stvrdily, že levicový elektorát tu zastupuje ANO.

Ano, překryv s voliči ČSSD je tu téměř kompletní, to ukázaly všechny analýzy, které jsme dělali. ANO i SPD se dařilo právě na úkor ČSSD, ale ještě jsme zapomněli na KSČM. Ta je teď také úplně vymazaná. Protestujícímu voliči vlastně zbylo jen SPD. Proto SPD slaví relativní úspěch a nárůst volebního zisku. Ale ne na úkor vládních stran.

Další věc, která se ukázala, je životaschopnost koalice SPOLU. Kde společně kandidovaly strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, tam byly úspěšné. Myslíte, že tahle koalice se stane časem třeba i novou stranou?

Nová strana to asi nebude, bude jim stačit současný formát, ten dává smysl. U koalice SPOLU je jedna výhoda - že ty tři strany si geograficky zas tak moc „nelezou do zelí“. Když se to posčítá, tak výsledky tvoří celkem hezkou volební sílu napříč republikou. Lidovci jsou silní na jižní Moravě, v Olomouckém kraji a na Vysočině, TOP 09 je silná v bohatých českých městech jako Plzeň a České Budějovice a ODS ve východních Čechách, v Praze a Královéhradeckém kraji. Může to dlouhodobě fungovat - a asi je na celostátní úrovni i dobrá chemie mezi lídry. Jak Markéta Pekarová Adamová, tak Marian Jurečka si navíc uvědomují, že pro poražení ANO je tohle spojení klíčové. Situace, která nastala na celostátní úrovni, je ale také hodně unikátní, protože propadla spousta hlasů a stran - a to, že koalice SPOLU vyhrála, jí dalo morální nárok na vyjednávání o podobě vlády. A dává to smysl i ve většině krajských měst.

V čem?

Protože když se podíváte na volební výsledky krajských měst, vždy tam máte hnutí ANO, které si pokaždé sebere 20 až 30 procent hlasů podle toho, kolik tam je voličů seniorů nebo jak strukturálně postižený ten region je, zbytek máme pro populisty z SPD - a ty ostatní jsou středopravé strany a lokální hnutí. Takže pokud v daném městě SPOLU dokáže utvořit koalici, má ještě tu výhodu, že nasaje i liberální voliče, kteří by normálně samotnou ODS nevolili kvůli asociacím s 90. léty a Klausem. Ale když liberální volič vidí, že v koalici jsou také lidé z TOP 09 nebo KDU, dá jí hlas, aby nezvítězilo ANO či SPD. Je vidět, že kde se koalice SPOLU utvořila, tam menší liberální hnutí nejsou tak úspěšná, jako kdyby tam koalice SPOLU nevznikla.

Mají tedy tyhle volby jasného vítěze a poraženého?

Z výsledků voleb se to zatím moc říct nedá, bude záležet na tom, jak je jednotliví lídři uchopí a jak to uchopí média - kdo v tom příběhu bude zdatnější rétor. Protože teď se můžou prohlásit za vítěze v podstatě všichni. Tipnu si, že SPD získalo víc mandátových hlasů ve velkých městech než předtím, hnutí ANO je na svých, koalice SPOLU získala hodně hlasů tam, kde se utvořila. Pro hnutí STAN je úspěch, že získají zhruba podobný počet starostů a kromě výjimek tam nenastal debakl, nebo dokonce vymazání z politické z mapy kvůli kauze Dozimetr. Vypadá to, že i v Praze se sami dostanou do zastupitelstva, byť to není slavný výsledek. Tady se očekávalo, že kvůli oné kauze hnutí neuspěje, ale zatím to tak nevypadá, snad kromě zmíněného Zlína. Možná můžou být zklamanější Piráti. Ve městech zatím nikde výrazně neuspěli a v Praze nevyhrají. Pro Ivana Bartoše může být těžké říci, že v těchto volbách uspěli. Ale bude záležet i na koalicích a tady může být černým koněm v některých menších městech SPD. Bude tlak udělat středopravé liberální koalice, ale ODS třeba bude v pokušení jít s hnutím ANO a někde třeba i s SPD.

Proč se vlastně ve volbách neprojevila nespokojenost či obava ve společnosti, která třeba vyhřezla na 70tisícové demonstraci na Václavském náměstí?

Mobilizovaní voliči, kteří byli na Václavském náměstí, jsou spíše z vesnic, menších či středně velkých měst a tam kandidují lokální hnutí. Takže jejich hlasy se nemohly projevit vůči vládě, protože tam SPOLU ani opoziční strany často nekandidují. Druhý faktor je, že nechodí k volbám. Je to paradox, protože lidé, kteří byli na Václaváku, v našich sociologických průzkumech vykazují vysokou míru participace. Když se jich v sociologických šetřeních zeptáme, jestli chodí na demonstrace, sledují politiku na Facebooku, bojkotují nějaké politiky, nosí odznáčky a podepisují  petice, tak odpoví, že ano, ale na dotaz, zda chodí ke komunálním volbám, paradoxně odpoví, že nechodí. Nevidí v tom svém městě Tomia Okamuru a nepřijdou.

Ale jak můžeme vědět, kdo byli lidé na Václaváku? Tam se přece nedělal průzkum.

Víme, že to převážně nebyli bydlící v Praze, ale lidé z jiných částí republiky a hlavně z menších obcí. Nikdo tam asi nedělal šetření, to je pravda. Ale máme každoměsíční sociologické šetření prováděné CVVM - a když analyzujeme data, je tam tahle nespokojená skupina definovaná. Jsou to lidé, kteří říkají, že jsou vysoce nespokojení a nedůvěřují vládě, ale nechodí k volbám, jak jsem říkal. Nezeptali jsme se těch, kteří přímo byli na Václaváku, samozřejmě. Ale profil těch demonstrantů odpovídá této politicky aktivizované, nespokojené části veřejnosti. Na otázky, jestli důvěřuje politikům, odpovídá, že ne. Na otázku, jestli by pro Česko byl vhodnější silný lídr či diktatura než demokratický systém, odpovídá, že ano. Takže můžeme nepřímo odhadovat, že tahle skupina komunální volby patrně neovlivnila.

Tomu rozumím, ale tihle lidé se předchozích protivládních demonstrací v tak velké míře neúčastnili - a teď jich najednou nečekaně přijelo 70 tisíc. Když překvapili svým množstvím na náměstí, proč nepřekvapili i tím, že by šli hromadně volit?

Myslím, že nesledují politiku ve své obci. Že u této skupiny převažují ta celostátní témata jako Rusko, migrace, zkorumpovaní politici, silný lídr. Mají populistické představy, že politika a politické elity jsou zkažené a komunální volby je jednoduše nezajímají. S kolegyní jsme dělali odborný článek, kde nás zajímala skupina voličů z menších obcí, kteří volí pouze do komunálu a nevolí celostátně. Bylo zajímavé, že se svými charakteristikami moc neliší od populistických voličů nespokojených s demokracií: měli nižší vzdělání, bydleli v menších obcích. Ale tím, že participovali na lokálním dění na obcích, neměli sklony k populismu a neměli protidemokratické názory. Takže máme hypotézu, že politická participace na lokální úrovni může zabraňovat růstu populismu. Třeba oproti Maďarsku, kde lokální úroveň technicky vůbec není, může těch našich více než šest tisíc obcí bránit tomu, aby Česko šlo populistickou cestou.