Sankce bez odpojení od SWIFT? Zatím je to zakolísání, za týden to bude selhání - jde o symboliku

Asi lze vymyslet i účinnější sankce než odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, ale otálení Evropské unie v tomto bodě je velká chyba, míní europoslanec a bývalý centrální bankéř Luděk Niedermayer. Hlavně kvůli symbolice, která je s donedávna málo známou zkratkou spojena. „SWIFT je teď spíš politický indikátor ochoty zakročit,“ míní poslanec, který je za TOP09 členem unijní frakce EPP - a ta podle něj bude na unijní lídry tlačit, aby své čtvrteční „zakolísání“ napravili.

Ohledně síly nově přijatých sankcí EU je řada pochyb, leckdo je považuje za slabé. Jak je hodnotíte vy?

Problém je, že se zatím (v pátek odpoledne – pozn. red.) stále ještě dopracovávají. Plus je v tom, že Západ postupuje jednotně. Mínus je, že jsme propásli moment, kdy se mělo sáhnout ke všemu, co je dostupné. Situace je strašná a úvaha, že si něco necháme na příště, je špatná.

Zdá se, že část EU či Západu tak uvažuje. Půjde to změnit?

Je potřeba si vyjasnit, jak chápeme logiku současného stavu. Dobře ji - myslím - formuluje Joe Biden, když říká, že je potřeba Rusko do určité míry vyloučit ze světové ekonomiky. Teď je moment, kdy je potřeba demonstrovat, že ze strany Ruska byly všechny hranice překročeny. Jestli se začátkem týdne po ruském uznání dvou východních republik dalo ještě taktizovat a sankce dávkovat, tak teď už na taktiku čas není.

Proč se to tedy děje?

Ještě bych nad unijními sankcemi nelámal hůl. Podle mě čas běží strašně rychle. Ještě před dvěma třemi dny by aktuální sankční balíček byl uvítán jako velmi dobrý. Přijatelné vysvětlení by bylo, že unijní lídři ve čtvrtek věděli, že se budou muset k sankcím znovu vrátit. Veřejná diskuse o Swift se rozběhla velmi silně, část premiérů ale mohla mít na summitu ve čtvrtek problém s tím, že je potřeba nejdříve analyticky podchytit, co by začlenění tohoto nástroje doopravdy přineslo, což nyní opravdu nikdo pořádně neví. Zřejmě šlo ve čtvrtek také o to, že Evropská komise odpojení Ruska od SWIFT ani nenavrhovala. Na summitu mohla zavládnout spokojenost, že se dohodlo dost věcí a k této se lze vrátit.

Považujete to za správný postoj?

Určitě ne, s ohledem na to, co už jsem říkal. V politické rovině to působí strašně špatně. Zejména pokud by tu fungovala logika, že na Swift nelze sahat proto, aby Rusko v následné reakci nezastavilo dodávky surovin. Nemůžeme na jednu stranu říkat, že Rusko překročilo veškeré hranice a že kvůli tomu musíme zasáhnout, a zároveň říkat, že se musíme postarat o to, aby do Evropy dál proudil ruský plyn. To bychom postupovali jako v minulosti, kdy nikdo nedělá nic a výsledkem je dnešní stav, kdy jsou zabíjení lidé za pomocí ruských tanků a raket.

Existují interpretace, že přesně takto – v obavě z odstřižení od plynu – část evropských zemí kolem sankcí lavíruje.

Pokud by někdo takto uvažoval, tak by se měl stydět. Rusko skutečně překročilo všechny myslitelné hranice. V minulosti jsme kalibrovali sankce tak, aby nezpůsobily vážnější problémy na naší straně, a to Putina jen utvrdilo v tom, že Západ je strašně slabý a že si mohou dovolit cokoli. To je potřeba změnit.

Co by vlastně odpojení Ruska od systému SWIFT prakticky znamenalo?

To právě není úplně jasné. Všichni o SWIFT mluví, ale nikdo pořádně neví, jaký by byl skutečný dopad. Je dobré vědět, že jde jen o mezibankovní messaging, nikoli o faktické posílání peněz. Banky jsou zvyklé s tímto systém pracovat, ale není to jediný takový nástroj. Existuje zkušenost, kdy byl takto odstřižen Írán, ale nyní jsme v jiné situaci. Rusko se na dnešní situaci evidentně delší dobu připravovalo. Je možné, že by banky našly jinou cestu, jak platby realizovat, třeba s pomocí čínských systémů.

Není to tedy tak, že se SWIFT přeceňuje? Že je z něj teď hlavně symbol unijní nemohoucnosti, ale reálné dopady by nebyly tak velké?

Ano, v této symbolice je teď největší škoda. Stalo se z toho velké téma. I proto naše parlamentní frakce EPP dává najevo, že na summitu došlo k politické chybě a že se takto postupovat nemělo. Já osobně jsem předpokládal, že v okamžiku, kdy dojde k vojenskému útoku, sáhneme i k tomuto opatření. Už jen kvůli indikaci, že jsme ochotni použít všechny možné nástroje. Je možné, že nějakým mixem jiných finančních sankcí lze dosáhnout silnějšího efektu než odpojením SWIFT. Ale nejhorší by byl signál, že váháme, nebo že politici se nechávají ovlivnit různými zájmy - ať už jde o zájmy firem, obavy z expozic bank vůči Rusku nebo zásobování palivy.

Pokud by nešlo ze strany unijních lídrů o lavírování, ale jen o to, že rozhodnutí o tvrdších sankcích zaberou nějaký čas, jak dlouho lze ještě čekat?

Evropský parlament má v úterý mimořádné jednání, z kterého - myslím - vzejde ostrá rezoluce. Doufám, že premiéři si uvědomí, že udělali jen první krok, a budou rychle pokračovat v dalších. Zatím to bylo zakolísání, za týden už by to bylo selhání. SWIFT také musí být rozhodnutím celé západní koalice, nikoli jen EU. Je vidět, že i v USA se hodně zvažují sekundární efekty sankcí. Ale evropské sankce jdou zatím podobným směrem jako ty britské či americké, což je dobře.

Český vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška před čtvrtečním summitem mluvil o tom, že by bylo dobré do sankcí zařadit i energetiku – tedy nečekat, zda Rusko své dodávky plynu a ropy odpojí, či neodpojí, ale dát najevo vůli se bez Ruska obejít i v tomto směru. Je to reálné?

Mám stejný názor. Říkat, že budeme Rusům komplikovat investice do rafinérií, je běh na dlouhou trať. Musíme se na energetiku dívat tak, že každý kubík plynu a litr ropy je obrazně řečeno zdrojem financí, aby válka proti Ukrajině mohla být vedena. Evropská komise nás poslední dobou ujišťuje, že plán, jak nahradit ruské dodávky paliv, existuje. Nemůžeme přijmout logiku, že Rusko dělá strašnou věc, my chceme tvrdě zasáhnout, ale ne za cenu zastavení dodávek plynu. Je to jednoduché, musíme se rozhodnout: buďto preferujeme ruský plyn, nebo chceme Rusko potrestat. A myslím, že co nejsilnější akci Ukrajině dlužíme.