Rusové u nás zkoušejí inovativní prvky, vysílají i pohledné ženy

 Jestli někdo na Slovensku ví, jak rychle se může proměnit kariéra, je to současný slovenský ministr obrany Jaroslav Naď. Dříve bezpečností expert pracující v think-thanku Globsec byl ještě loni obvinění policií, ale už nedlouho nedlouho poté zasedl ve vládě. Teď v ní má za vládnoucí hnutí OĽaNO velké plány a slibuje zásadní očistu Slovenska. 

Loni vás slovenská policie obvinila, že jste od člena bezpečnostních složek vyzvídal informace o pokusu o otravu bývalého agenta Sergeje Skripala a jeho dcery v Británii. Jaké je to stát se z obviněného ministrem?

Bylo to přesně 19. listopadu minulého roku, uprostřed předvolební kampaně na středním Slovensku mě obvinila Národní kriminální agentura, že jsem kontaktoval kamaráda dlouhodobě působícího v bezpečnostních složkách. A napsal jsem mu zprávu s pěti ruskými jmény, jestli mu něco říkají. Získal jsem je z otevřených zdrojů – měli být zapojeni do otravy Skripala a mohli mít propojení se Slovenskem. Nedostal jsem od něho odpověď, přesto jsem byl obviněn z ohrožování utajovaných informací. To je absurdní, to by se pak nemohl žádný novinář zeptat na jakoukoliv informaci, o níž neví, že je utajovaná, a byl by automaticky obviněn.

Šlo tedy o vaši kriminalizaci? A kdo za ní stál?

Trvalo deset dní, než bylo obvinění zrušeno. Po tu dobu jsem byl ve všech novinách, ale získal jsem také sto tisíc preferenčních hlasů; byl jsem v tomto směru na jednom z předních míst. Zásadně mi to tedy nakonec pomohlo nejen ve volební kampani, ale i poté, co se týká postu na ministerstvu obrany. Nicméně ano, byla to kriminalizace mé osoby i hnutí, za něž jsem kandidoval. Byl za ní bývalý ředitel vojenského zpravodajství na Slovensku, který byl spojen s tehdejší vládní garniturou. Asi nechtěli, abych do resortu v budoucnu vnesl transparentnost. Nepochybuji, že si teď dotyčný bouchá hlavou o stůl, co to udělal.

Vaše vláda měla jako hlavní body programu vymýcení korupce a klientelismu a očistu justice. Do toho přišla koronavirová pandemie. Znamená to, že očistu jste museli odložit?

Nikdo z nás nepředpokládal, co se bude dít, když jsme se ujímali moci. Když pandemie přišla, zabraly mě aktivity s ní spojené osmdesát procent času, a někteří ministři tomu museli věnovat ještě víc. Ale boj s korupcí je pro nás stále absolutní prioritou, kvůli pandemii s očistou rozhodně nekončíme.

Co nabralo v tomhle směru zpoždění?

V plánu bylo, že nastoupíme do funkce – a od prvního dne budeme dělat vše v boji proti korupci. Změny legislativy, změnu ve vedení policie, uvolnění rukou, aby mohli reálně vyšetřovat, stejně tak změny v soudnictví. Nemyslím si, že by se něco odložilo, ale některá opatření přijímáme prostě pomaleji, než jsme my i lidé očekávali. Určitě si však všímáte, že je už u nás obžalovaná řada soudců v různých případech. Došlo i k obvinění některých dalších lidí, odvolání části z těch, kteří byli podezřelí, že jednají korupčně. Ledy se začaly hýbat.

Jak chcete v právním státě některé problematické lidi dostat od policie nebo z justice, když se vám nepodaří prokázat jim trestný čin?

Někdy to dotyčný sám pochopí a odejde, když cítí v tomto směru „velký zájem“.

Myslíte tím, že mu vyhrožujete?

To rozhodně ne. Představte si ale, že byste pracoval pro někoho, kdo vás nechce. Jistou dobu to dokážete zvládat, zavíráte nad tím oči, ale pak vás to přestane bavit. To je i situace člověka, který mě obvinil před volbami. Jednoduše pochopil, že o něj není zájem, tak si dal žádost a odešel sám. Nedávno zase odešel šéf tzv. tajné policie finanční zprávy, kolem nějž byla řada kauz. Uvidíte, takových lidí bude přibývat.

Jaké máte pojistky, že si na jejich místa nedosadíte lidi, kteří se budou chovat podobně, jen „pro vás“?

Když se to stane, ať nám to voliči spočítají v dalších volbách… Kdybych vám tvrdil, že to nepřipadá v úvahu, neříkal bych vám pravdu. Samozřejmě, že je to možné. Chceme každopádně, aby do veřejných funkcí přicházeli ti, kteří jsou veřejnosti známí, mají renomé a kredibilitu.

To říkali všichni vaši předchůdci, ale moc je změnila. Jak se tomu bránit?

Jistěže se lidé můžou změnit s mocí a s představou, že dostanou peníze za nějakou velkou zakázku; to je může zlomit, aby se chovali amorálně a protizákonně. Ale když se to stane, náš premiér takového člověka „pověsí nad Dunaj“ – nebude váhat ani minutu, aby ho odpálil z jeho pozice a řešil to i trestněprávně.

Jak se pozná, že Slovensko je už na tom lépe než za vlády Roberta Fica, kdy došlo k vraždě novináře Jána Kuciaka, který korupci rozkrýval?

Není těžké být lepší – vláda Roberta Fica měla velmi nízkou úroveň. Že se země mění, se pozná tak, že velká jména korupčních dob stanou před soudem. Že ti, co si nakradli majetek a někde v zahraničí si ho užívají, o něj legální cestou přijdou. A že lidé budou vědět, že nikdo tady není „náš člověk“. Ficův Směr často říkal „ten ať neplatí pokutu, ten je od nás“. Tohle se už nesmí nikdy opakovat.

Ve vaší vládě sedí lidé, kteří se znají, mají k sobě blízko. Váš kamarád je například ministrem vnitra. Mezi sebou se tak snadno na lecčems dohodnete, vyjdete si vstříc, ale můžete ztrácet i zábrany.

Ani nevíte, jak se mýlíte. Když máte ve funkcích lidi, kteří mají svůj názor a nejsou ovce, tak mají i svoji hlavu. Tvrdě bojují za zájmy svého resortu a nenechají se zmanipulovat.

Vaše koalice je hodně nesourodá. Nehrozí, že ji časem pohltí vnitřní spory, jako se to stalo vládě Mikuláše Dzurindy? Ten také sliboval velké reformy a pak se utopil v korupčních kauzách a hádkách s kolegy.

Žádné pojistky na to nemáme. Vycházíme z programového prohlášení, atmosféra mezi námi je dobrá. Čím víc ustupuje koronavirus, tím je to lepší a je méně stresu. Navíc si nemyslím, že by chtěl kdokoliv z vlády odcházet, alternativa není žádná, ani matematická v parlamentu. Jedině, že by někdo chtěl jít do vlády s fašisty, a to si nemyslím.

Co jste přijel řešit do Česka?

Základní moment je jasný, chtěl jsem se osobně setkat s ministrem obrany Lubomírem Metnarem, zatím jsme si spolu dvakrát telefonovali. Na tuhle první zahraniční cestu jsem se těšil, v Praze mám sestru, rodinu mám na Moravě, takže k Česku mám blízko. Samozřejmě jsou tu hlavně pracovní věci – ať už jde o společné působení v NATO, EU či obranném průmyslu. Jsou zde konkrétní projekty, na kterých můžeme spolupracovat.

Co jste už v Česku dohodl?

V době, kdy děláme tento rozhovor, mám za sebou teprve schůzku s ministrem zahraničních věcí. Bylo to příjemné, ale řekl jsem mu také věci, které nás trápí.

A co vás trápí?

Řekl jsem mu a řeknu to i ministru obrany, že jsme doufali, že houfnice za několik miliard koupíte od nás. Byl by to krásný československý projekt, první takový velký v obranném průmyslu vůbec. Slovenská houfnice Zuzana a český podvozek, na který by se připevňovala.

A my jsme vás mezitím podvedli s Francii a koupili je od ní…

Já bych tomu neříkal podvod. Ale jsem přesvědčený i o tom, že náš výrobek je jiná generace. Na francouzský systém potřebujete mít po ruce někoho, kdo nakládá do houfnice rakety. Slovenský výrobek je technologicky pokročilejší, řidič sedí v autě v opancéřované kabině, zmáčkne knoflík a vše zařídí technika. To je mercedes, nikoliv nižší střední třída.

Vaše houfnice byly dražší.

Ano, ale měly výhody, které popisuji. A v konečném důsledku jsme ani nebyli osloveni, abychom je nacenili.

Jak si vysvětlujete, že jsme dali přednost Francii?

Je pochopitelné, že u těchto věcí se neposuzuje jen vojenská způsobilost, ale i geopolitika a další zájmy. Ale mrzí nás to, padesát procent výrobku se mohlo dělat u nás a padesát procent u vás. Výhod byla řada.

Američané nyní chtějí z Evropy stáhnout část svých vojenských jednotek, konkrétně z Německa. Jak si to analyzujete?

Jako další těžko pochopitelné rozhodnutí prezidenta Trumpa. Takové kroky určitě nepomáhají transatlantickému spojenectví. Trump si možná před půl rokem myslel, že s velkým přehledem vyhraje blížící se volby. Do toho však přišlo několik věcí, které mu nevyšly, včetně koronakrize s masivní úmrtností v USA. Pak velké protesty proti rasismu. To vše způsobilo pokles jeho podpory. Navíc udělal v geopolitice těžko obhajitelné kroky, jako byl raketový útok na íránského generála. Následně zazněla kritika ze strany Německa a Trump oznámil možné stahování. Reaguje tím na dění uvnitř USA i navenek.

O stahované americké jednotky má zájem Polsko. Nechtěli byste část na Slovensku?

Nemyslím si, že dnes je na Slovensku strana, která by chtěla mít na našem území vojenskou přítomnost USA. Já jako ministr obrany tu potřebu také nevidím, ale přeji si dobrou spolupráci s USA na různých projektech. Máme americká letadla, vrtulníky, vynikající výcvik.

Jak se díváte na možnost vytvoření evropské obrany? Může nahradit NATO?

Dnes neexistuje lepší alternativa, než je NATO. Mluvit o neutralitě je čistá utopie, podívejme se, jak dopadla Ukrajina. A mluvit o evropských ozbrojených silách je také mimo, k tomu máme velmi daleko. A kdyby i v horizontu deseti let vznikly, z hlediska způsobilosti by byly o hodně za tím, co aktuálně poskytuje NATO. A co se týká odchodu amerických vojáků z Německa a toho, že by mohli skončit v Polsku – kdyby k tomu došlo, považoval bych to za posílení bezpečnosti našeho regionu. Návrat do USA by měl negativní dopad.

Česko teď vyhostilo dva ruské zpravodajce, jak aktivní je ruská špionáž na Slovensku?

Stejně jako u vás.

U nás je aktivní enormně.

Na Slovensku je to stejné. Rusové jsou velmi aktivní, používají množství inovativních prvků. V rámci struktury ambasády mají různé nové specialisty, kteří se navenek tváří, že se starají o hroby padlých sovětských vojáků. Ale mají zcela jiné, širokospektrální úkoly na území celého NATO. V posledním roce byly do těchto pozic vyslány i pohledné ženy, které dělají věci, jež opravdu mají máloco dělat se starostí o hroby. Na Slovensku spadají pod úřad přidělence obrany, většinou mají diplomatický status. Snaží se navázat společenské, politické kontakty. Chytají ve společnosti lidi, se kterými pak intenzivně komunikují a realizují stykovou činnost. Na základě komunikace s partnery víme, že je to tak i v okolních zemích. Podrobnosti ale nemohu sdělovat.

České tajné služby odhadují, že třetina lidí z ruské ambasády v Praze je v kontaktu s ruskými tajnými službami, nebo pro ně přímo pracují. Jak je tomu na Slovensku?

Nevidím důvod, proč by to u nás mělo být jinak.

Chystáte nějaké vypovězení?

Na to vám neumím odpovědět. Mohu říct jen to, že současná vláda je mnohem více prozápadní, než byli naši předchůdci.

Jaké jsou podle vás cíle ruského prezidenta Putina ve střední Evropě?

Potřebuje hledat nějakou formu nepřátelství, na jejímž základě si pak utvrzuje pozici v domácí politice. Když může vnitřně rozbíjet EU a NATO dezinformacemi, hybridními operacemi či vysíláním zpravodajců s konkrétními úkoly, tak to dělá. A dělá to velmi intenzivně.

Jak se proti tomu jde bránit?

Vytvořili jsme speciální tým proti hybridním hrozbám, který postupuje proaktivně. Budeme dělat konkrétní opatření, které posílí bezpečnost naší země.