Roušky stačit nebudou, ale zavřít ekonomiku snad potřeba nebude

Povinné nošení roušek se projeví až s odstupem jednoho nebo dvou týdnů. Do té doby počty nakažených dál porostou – přičemž není jisté, zda roušky budou k zastavení rozjetého vlaku stačit, varuje Jan Kulveit, český expert z oxfordské univerzity, kde se poslední půlrok zabývá epidemiologickým modelováním a předpověďmi šíření koronaviru na globální úrovni.

Jak se dá koronavirus prognózovat?

Jde o standardní epidemiologické modelování, které se snažíme kombinovat s odhadováním, jak se projeví jednotlivá protiopatření. Koronavirus modelujeme globálně, pro některé země podrobně. V několika zemích jsme i radili státu, ale  není to případ Česka, moje odhady pro Česko jsou proto mnohem víc od boku než třeba pro Pákistán. Ale ty modely jsou víceméně podobné.

Platí, že růst počtu nově nakažených nekončí?

Ano, to je nevyhnutelné. Efekt roušek se projeví až se zpožděním. Ještě příští týden uvidíme vyšší počty, které budou výsledkem stavu před zavedením roušek. 

Zdá se, jako by mnoho lidí ještě žilo v letní náladě, kdy se nic nedělo. Pokud jsme už v druhé vlně, jak by ji šlo názorně popsat nebo vyčíslit?

Víc než absolutní počty případů by nás měl zajímat trend vyjádřený třeba tím, jak rychle se epidemie zdvojnásobí. V srpnu to trvalo velmi zhruba měsíc. Začátkem září se mohla rychlost zvýšit na dva týdny, teď hygieny trasováním a všichni nošením roušek bojujeme o to, aby se epidemie nerozjela ještě víc.

A jak moc už je rozjetá?

Intuitivnímu chápání se vzpírá hlavně ten exponenciální proces. Představte si to na úrocích – před zavedením roušek jsme byli v podobné situaci, jako když vám u dluhu každý týden naskakuje úrok 50 procent. Se stavem kolem 10 tisíc nakažených na začátku je jich za týden 15 tisíc a za další týden 22500. To je pro ilustraci, v případě COVIDu nešlo ani o celý týden, ale spíš o pět až šest dnů - a skutečné modely jsou o něco složitější. Odhaduji, že roušky ten úrok snížily řekněme na 30 procent, ale i to je pořád hodně. Proto si myslím, že roušky samy o sobě už nebudou stačit.

Jaký tedy čekáte další vývoj?

Každopádně v horizontu týdnů bude počet potvrzených případů růst. Předpovídání má dvě části: jak se šíří virus a co udělají lidé. Co nastane dál, záleží na nás. Realistické jsou scénáře od poměrně dobrých až po dost katastrofální. Dostupný výzkum ukazuje, že pro zabrzdění šíření by měla stačit kombinace relativně levných věcí. V oblasti individuální prevence jsou to roušky, mytí rukou, odstup, větrání, přesun ven. Pokud má být podle předpovědi hezky, je to dobrá zpráva.

Takže se snažit co nejvíc být venku?

Ano, rozhodně by bylo žádoucí snažit se udržet život venku – výuku, porady, zahrádky. Druhou složkou je intenzivní testování, trasování a individuální karantény. Pokud tohle funguje, může tu stejně být potřeba omezení, ale měla by stačit ta levnější jako omezit velmi rizikové provozy, některé hromadné akce uvnitř, částečný přechod na home office, možná další prázdniny. Tak striktní karanténu, kdy se zavře všechno jako na jaře, bych neočekával a podle všeho není potřeba. Problematické je, že čím později budeme reagovat, tím složitější je situaci zvládnout. Nemusíme ale čekat na vládu -“nultou” složkou je, že každý můžeme riziko omezit sám tím, že omezíme ty nejrizikovější situace. Rizikové faktory jsou dávno známé - mnoho lidí, uvnitř, hlasitý hovor, křik či zpěv.

Premiér Babiš si na pomoc často bere nízká čísla o počtu hospitalizovaných a mrtvých. Je to fér?

Virus se teď víc šířil mezi mladší populací. Než se dostane mezi starší a rizikovější ročníky, nějakou dobu to trvá. Hospitalizace, nebo dokonce úmrtí mají zpoždění. Úmrtí ukazují situaci několik týdnů zpátky. Čili počty vážně nemocných a mrtvých mě v tuhle chvíli zas tak moc neuklidňují. Skutečné zlepšení je třeba lepší léčba nebo menší dávky viru. Obecně mě náznaky, že boj s epidemií budeme řídit hlavně podle počtu vážně nemocných a mrtvých, znepokojují - je to asi stejně dobrý nápad jako se při řízení auta dívat hlavně do zpětného zrcátka.

Jeden z možných scénářů budoucího vývoje, bez dalšího zpřísnění opatření. Založeno na SEIR modelu covid19-scenarios.org vytvořeném na univerzitě v Basileji a na odhadu efektu protiepidemických opatření podle modelu EpidemicForecasting.org university v Oxfordu. Horní graf zobrazuje v čase proměnlivé reprodukční číslo R, prostřední graf zachycuje intenzitu přijatých protiepidemických opatření, poslední graf průběh počtu infekčních (žlutá křivka) a skutečná data (žluté body).