Vrbětice: Kdo jiný než my by měl být solidární, říká slovenský ministr zahraničí

V reakci na oznámený útok ruské vojenské rozvědky GRU v muničním skladu ve Vrběticích začaly některé evropské země vypovídat ze svého území ruské diplomaty. První z nich bylo Slovensko, které vrací do Ruska tři pracovníky ambasády. K Bratislavě se následně přidaly baltské státy. „Jsem přesvědčený, že pro českou diplomacii je tu velký prostor, aby mobilizovala kolektivní odpověď,“ říká v rozhovoru pro Respekt slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok.

Kdy jste dostali informace od českých úřadů o tom, co se stalo ve Vrběticích, tedy že za výbuchem v muničním areálu stála ruská vojenská rozvědka GRU?

U vás byla tisková konference v sobotu navečer. Já osobně jsem se o tom dozvěděl z českých médií a od našeho velvyslanectví v Praze. Pak jsem mluvil s vaším ministrem vnitra a tehdy i zahraničí Janem Hamáčkem. Telefonoval jsem mu, abych mu vyjádřil solidaritu. A učinili tak i všichni nejvyšší slovenští političtí představitelé - prezidentka, premiér, ministři.

Měly informace dopředu vaše zpravodajské služby?

To se musíte zeptat jich.

Jakým způsobem probíhal rozhovor s ministrem Hamáčkem? Jaké informace jste od něj dostal?

Řekl jsem mu, co jsem považoval za Slovenskou republiku za důležité. Bavili jsme se o tom, že v pondělí bude jednání ministrů zahraničních věcí Evropské unie - a já jsem se ho zeptal, jestli tam o tom bude informovat. To mi potvrdil - a řekli jsme si, že zůstaneme v kontaktu.

Nedostal jste také informace nad rámec těch, které se objevily ve veřejném prostoru?

Pro mě bylo podstatné soustředit se na politický postoj Slovenské republiky - a ten byl zřetelný. Jak bude Praha informovat spojence, to jsme nechali na ní.

Nakolik jsou pro vás informace, že za výbuchem ve Vrběticích stála ruská vojenská rozvědka GRU, přesvědčivé? V Česku se již objevila řada spekulací, ale i dezinformace a konspirace…

Důvěřuji České republice, která již na různých fórech informovala jak státy Evropské unie, tak  Severoatlantickou aliance. Pro mě je absolutně relevantní to, co říkají odpovědné české orgány.

V reakci na dění v Česku jste se rozhodli vypovědět tři diplomaty z ruské ambasády v Bratislavě. Udělali jste to jako první země, co vás k tomu vedlo?

Tak jako všude, i na Slovensku zpravodajské služby vykonávají monitoring působení cizích zpravodajských služeb na našem území. Dělají to průběžně bez ohledu na to, co se kde děje. V uplynulých dnech jsme od našich zpravodajců dostali informace, že tři příslušníci diplomatické mise Ruské federace v Bratislavě nepůsobí v souladu s tím, jak mají diplomati působit. A bylo přijato politické rozhodnutí. Co se týká načasování, samozřejmě souvisí i s děním u vás, ale konali jsme na základě informací našich zpravodajských složek. Je to suverénní slovenské rozhodnutí. Ale pochopitelně i na žádost České republiky projevit solidaritu jsme se to rozhodli udělat tímhle způsobem.

Proč jste nečekali na další země? V případě otravy Sergeje Skripala v roce 2018 reagovaly západní země víceméně společně, dva týdny po odhalení incidentu.

Máme k sobě jako země blízko, to je jasné. Máme nadstandardní vztahy. Situace, kdy dvacet kilometrů od našich hranic dojde k masivnímu výbuchu, zemřou při něm dva lidé, my si to stále pamatujeme a později se ukáže, že to bylo s účastí cizí moci, to je jednoduše souběh okolností, kdy nešlo postupovat jinak. Kdo jiný než my by měl být solidární.

Vypovězení diplomaté z Bratislavy pracovali pro ruské tajné služby pod krytím?

Potvrdím jen to, že to byli příslušníci diplomatické mise. Nebudu specifikovat, o koho se jedná, protože to není obvyklé. Komunikovali jsme to ruské straně, její diplomaté musí opustit Slovensko do sedmi dní.

A očekáváte, že bude v blízké době následovat společná reakce zemí EU či NATO, jaká tedy byla po atentátu na Sergeje Skripala a jakou jste již učinili vy?

Myslím si, že každá země nějakým způsobem zareaguje. Takový pocit mám po čtvrtečním jednání NATO, kde Česká republika dostala jednoznačnou podporu. Bylo to silné poselství. Jestli další státy také vypoví ruské diplomaty, nebo to bude mít jinou formu, to neumím odhadnout.

Co si myslíte vy osobně, byla by na místě společná akce?

Jsem přesvědčený, že pro českou diplomacii je tu velký prostor, aby mobilizovala kolektivní odpověď.

Jakou očekáváte reakci Ruska? Vůči Česku i vám?

Slovensko bylo nuceno vypovídat ruské diplomaty už minulý srpen, také šlo o tři lidi. Tam přišla reciproční ruská odveta a je možné, že nastane i nyní. Nejde nám o eskalaci, zareagovat jsme však museli.

Je to, co se nyní děje ve střední Evropě, bodem obratu, vymaněním se z ruského vlivu?

To se momentálně těžko hodnotí. Vztahy jednotlivých zemí s Ruskem jsou na různé úrovni. Evropská unie jako celek má s Ruskou federací mimořádně špatné vztahy. Nejsme z toho šťastní, Rusko je země důležitá v mezinárodních vztazích. Ale politický dialog, po kterém volá i NATO, zatím odmítá. Hodně bude záležet na tom, jak Moskva zpracuje to, co se děje. Faktem je, že na řadu věcí máme zcela odlišný pohled, na prvním místě je Ukrajina. S Ruskem mluvit chceme a musíme, ale když bude ohrožena naše bezpečnost, musíme a budeme se chránit.

Zmínil jste Ukrajinu. Rusko v poslední době přesunulo velkou část vojenských jednotek na ukrajinskou hranici, ale v pátek oznámila Moskva stažení.

Rusko dosud nevysvětlilo motivy navyšování svých vojsk u ukrajinských hranic i na okupovaném Krymu. Jaká motivace vedla Rusko nashromáždit u hranic Ukrajiny útočná vojska, to nevíme, je to zcela netransparentní. Pro nás je suverenita Ukrajiny naprosto neoddiskutovatelná otázka.

Mohlo být důvodem to, že se v Rusku blíží parlamentní volby a prezident Putin strašením válkou s Ukrajinou mobilizuje voliče, jako to ostatně opakovaně dělal v minulosti?

Analýzy samozřejmě máme, ale nejsem ten typ ministra zahraničních věcí, který naše interní materiály potřebuje sdílet. Důležité je, aby ruská strana začala normálně komunikovat. Máme pravidla, že 42 dní před konáním vojenských cvičení je dotyčná země povinná to ohlásit na platformě OBSE. Rusko to neudělalo, a vznikají tak dohady, napětí, na Slovensku i strach.

Máte informace o zdravotním stavu uvězněného ruského opozičníka Alexeje Navalného, kterého se už předtím pokusila ruské kontrarozvědka FSB otrávit? Je jeho stav mezi evropskými ministry zahraničí tématem?

Jistěže se o něj zajímáme. Před týdnem jsem vyzval k tomu, aby dostal zdravotní péči, které on sám důvěřuje. Země Evropské unie se o jeho osud také zajímají. A je to důležité: ruské straně tím říkáme, že jeho věznění nepovažujeme za zákonné. Měl by mu být umožněn spravedlivý proces - o tom, po němž skončil ve vězení, máme pochybnosti.

Mluví se o tom, že by měl letos na Slovensko přiletět nový americký prezident Joe Biden. Jak těžké ho bylo do Bratislavy dostat?

Trochu předbíháme události. Veřejné šumy registruji, můžu potvrdit, že s americkou stranou jednáme a usilujeme o návštěvu amerického prezidenta. Byli bychom rádi. Je tu téma demokracie, právního státu i lidských práv, ke kterým se Slovensko i nová americká administrativa hlásí. Bylo by skvělé, kdyby ze středoevropského prostoru zazněl hlas nového amerického prezidenta, že tyto principy jsou pro nás všechny absolutně klíčové.