Jsem za zrádce, říká učitel, který natočil, jak se v ruských školách šíří válečná propaganda

Po invazi na Ukrajinu zavedl ruský režim ve školách silnou válečnou propagandu, která má z dětí vychovat vlastence ochotné válčit za svoji zemi. Pro Pavla Talankina, mladého učitele z provinčního městečka Karabaš na Urale, to znamenalo velkou změnu v práci i v životě. Ve škole se objevily nové předměty posilující vlastenectví a odpor k Ukrajině, začaly se hrát válečné hry, výuku navštěvovali žoldnéři z Wagnerovy skupiny, za povinné účasti všech žáků se začala pravidelně vztyčovat vlajka.

Mladý učitel dostal za úkol všechny tyto nové aktivity dokumentovat, aby škola mohla režimu doložit, že své nové povinnosti plní. Opozičně a protiválečně založený Talankin vše natáčel na video, vedle toho měl ale ještě jiný cíl – vytvořit z natočeného materiálu film odhalující ruskou válečnou propagandu zasahující životy dětí, rodičů i učitelů. „Moje první reakce byla, že se na to nesmí zapomenout, že to nemůžeme jen tak smáznout. Že je potřeba mít přímý důkaz té propagandy,“ popisuje Talankin v rozhovoru pro Respekt, proč se rozhodl vše zdokumentovat.

Loni pak z Ruska utekl do Evropy, aniž by o tom komukoli doma řekl, a svůj jedinečný materiál přivezl s sebou. Spolu s dánským režisérem Davidem Borensteinem z natočených záběrů vytvořili film Pan Nikdo proti Putinovi, v němž absurdní svět ruské propagandy na malé provinční škole ukazují světovému publiku. Dokument vzniklý v české koprodukci získal jednu z hlavních cen na prestižním filmovém festivalu v Sundance a nyní bude mít českou premiéru na festivalu Jeden svět. V Rusku však vyvolal trochu jiné reakce. „Byly reakce, že jsem zrádce, byly reakce, že je to skvělý film,“ říká Talankin. 

Jak se stalo, že jste se ocitl v České republice? 

Vesmír si to asi zamanul, aby se to tak stalo. Nemůžu o tom úplně mluvit. Ale jsem tu legálně. 

Vraťme se do Ruska, kde jste žil ještě před pár měsíci. Vzpomínáte si, kdy jste si poprvé uvědomil, že je ve vaší zemi něco špatně? 

Že je v Rusku něco špatně, jsem věděl už dávno, když ale začala válka, tak to bylo naprosto jasné a samozřejmé, nebylo třeba si nic uvědomovat. 

Vám to může připadat jasné, že jste si uvědomoval, že je v Rusku něco špatně. Z mého pohledu na Rusko a jeho obyvatele to ale tak jasné není. Jak se stane, že je občan malého ruského městečka na Urale opozičně naladěný? Vzpomínáte si na nějaký moment, kdy jste prozřel? 

Těžká otázka. Nevím, zda se mi podaří odpovědět. Ale jeden moment si vybavuji. Studoval jsem na vysoké škole a byl jsem na přednášce o historii sovětského filmu. Lektorka nám vyprávěla o tom, jak se během Velké vlastenecké války, tedy druhé světové, Němci na plakátech zobrazovali jako velmi slabí, hloupí lidé, jako krysy, ať už to byli obyčejní vojáci nebo důstojníci. Ale když jsme se zeptali, jak je možné, že takoví hloupí, slabí lidé, kteří nic neumí, došli až k Moskvě, najednou úplně změnila rétoriku a začala mluvit adekvátněji k situaci. Tehdy jsem si uvědomil, že je dobré ke všemu, co slyším, přistupovat kritickým způsobem. A vlastně i dnes se na veškeré informace snažím dívat tímto způsobem, především co se týče Ruska. Když například v tamních celostátních médiích něco zazní, tak je třeba vnímat, že pravda bude naprostý opak. 

Můžete dát příklad? 

Třeba v roce 2023 byl v Rusku vyhlášen rok pedagogů a učitelů a v tomto roce dalo po celém Rusku 191 tisíc učitelů – to je celé jedno velké město – výpověď. Důvodem bylo, že je nutili hlásat propagandu. Změnily se hodiny, přestala se úplně učit občanská nauka, ekonomika nebo právo. Naopak historie se začala učit od první třídy a byl v ní obrovský tlak na propagandu. Nebo když byl v ruských médiích vyhlášen rok sportu, tak to byl rok, kdy Rusko v realitě zaznamenalo ohromný dopingový skandál. Rok rodiny byl zase vyhlašován za naprostého mlčení o tom, že právě v té době došlo k obrovskému nárůstu počtu vdov a také narostl počet rozvodů. Když se něco říká v televizi, tak pravda je často úplně opačná. Když Rusko říká, že nezaútočí na nějakou zemi, tak to je jasný signál toho, že zaútočí. Když Putin řekne, že nezmění ústavu, že se nechystá něco udělat a změnit, tak potom ten skutečný krok je naprosto opačný. 

Vaše reakce na zesílenou propagandu a na válku nebylo dát výpověď. Místo toho jste se rozhodl natáčet film o tom, jak se propaganda šíří ve vaší škole a společnost ve vašem městě se militarizuje. Můžete popsat, co vás k tomu vedlo? 

Moje první reakce byla, že se na to nesmí zapomenout, že to nemůžeme jen tak smáznout. Že je potřeba mít přímý důkaz té propagandy. Ne propagandy o tom, jakou máme krásnou zemi, že je v ní moře, zpívají tu ptáčci a fouká v ní jemný vánek. Ale té zjevné a přímé válečné propagandy hlásající, že Ukrajinci jsou nacisté.