Britská expertka: Bezletová zóna je velké riziko, ale neslibujme Rusku předem zdrženlivost

Sophy Antrobus má za sebou dvacetiletou kariéru v britském letectvu včetně nasazení v Afghánistánu a Iráku, v současnosti se na King’s College London věnuje výzkumu možností inovací v moderních vzdušných silách. Velkou pozornost vzbudil článek, který nedávno publikovala v listu The Guardian. Poukazuje v něm na problematičnost zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, ale zároveň kritizuje britskou vládu, že svou opatrností předem dává Putinovi volnou ruku k další eskalaci války.

Jaké jsou argumenty proti vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou?

Hlavním je riziko eskalace konfliktu. Putin vyhrožoval útokem na země NATO, zmiňoval dokonce jaderné zbraně, padla slova o třetí světové válce. Další problém je, že zavedení takové zóny je nesmírně složité a vzniká otázka, nakolik by pomohlo. Velkou část bolesti a utrpení, jemuž Rusko protiprávně vystavilo ukrajinské obyvatelstvo, způsobilo ostřelování pozemním dělostřelectvem. Cílem bezletové zóny je ale zabránit bombardování ze vzduchu. Pokud by se letadla NATO nebo třeba letadla nějaké koalice s mandátem OSN pohybovala nad všemi těmi zločiny odehrávajícími se na zemi, dovedu si představit, že by prezident Zelenskyj – a bylo by to naprosto pochopitelné – žádal: když už máte ve vzduchu bojová letadla, proč nezničíte ruské pozemní dělostřelectvo? Politici se proto obávají, že neexistuje žádný způsob, jak udržet bezletovou zónu v nějakém minimální režimu.

Kde je rozmístěna ruské protiletecká obrana, která by udržení zóny mohla zkomplikovat? Přímo na ukrajinském území, nebo v Rusku, případně Bělorusku?

Jedna z nejúčinnějších zbraní, kterou Rusko má, je systém protiletecké obrany S-400. Jeho úkolem je obrana před útočícími letadly. Jako jednu z prvních věcí po zavedení bezletové zóny by se Rusko mohlo pokusit chránit před útokem svá vlastní letadla, která by zónu narušovala. K tomu by využilo právě zmíněný systém. Kde je rozmístěn, nevíme. Pravděpodobně přímo na Ukrajině a také v Rusku. Rýsuje se tedy nutnost dalšího komplikovaného rozhodování. Chceme zaútočit na ruské území? Nebo budeme ničit jen protileteckou obranu, kterou mají ruské síly na Ukrajině? I pak budeme zabíjet ruské vojáky. Navíc pokud bychom chtěli protivzdušnou obranu kompletně eliminovat, pak by to opravdu vyžadovalo zásah na ruském území. To by znamenalo válku s Ruskem.

Pokud působí civilní oběti hlavně dělostřelectvo a řízené střely odpalované ze země, proč tedy prezident Zelenskyj o vyhlášení bezletové zóny vlastně žádá?

Když o tom poprvé mluvil, útoky proti civilistům vedené ze země ještě nebyly tak časté, jak vidíme teď. Ruské letectvo ještě nekontrolovalo vzdušný prostor nad Ukrajinou. Od té doby Rusko získává další území a existují určité důkazy, že jeho aktivita ve vzduchu roste. Ale i tak by neutralizace jeho vzdušných sil – pokud by vůbec byla v praxi uskutečnitelná a nevedla k eskalaci – nestačila k zajištění ukrajinského vítězství. A ani nezabránila katastrofální destrukci a děsivému počtu civilních obětí způsobených pozemním dělostřelectvem.

Diskutuje se také o vyhlášení bezletové zóny, která by nepokrývala celé území Ukrajiny, ale jen jeho západní část, kde ruská letadla zatím neoperují. Umožnilo by to lépe zásobovat válčící zemi a uprchlíkům mířícím na Západ dodalo klid. Co si o tom myslíte?

Pokud zmenšíte území, logistika se zjednoduší, budete potřebovat méně letadel. Nejsem si ale jistá, že by to prezident Zelenskyj akceptoval. On chce udržet svou zemi vcelku a svůj národ pohromadě. Vyslat signál, že se vlastně vzdává poloviny Ukrajiny, je pro něj krajně obtížné. Neměli bychom tedy zavádět něco, o co Ukrajina nežádá. Kdybychom mu to veřejně navrhli, dostaneme ho do těžké pozice. Nechtěla bych ho do takové pozice dostat.

Mohla by se taková bezletová zóna stát základem podobného rozdělení země, jakému bylo vystaveno Německo během studené války?

Ano. Nicméně je to argument, který platí teď. Za dva týdny se situace může bohužel stát tak zoufalou, že prezident Zelenskyj může chtít o vyhlášení částečné zóny diskutovat. I proto si myslím, že by britská vláda neměla podobné kroky předem odmítat. Ona vyhlašuje, že tím, kdo eskaluje situaci, je Putin; on je ten zlý chlapík, on podniká jednotlivé kroky, zostřuje svůj postup. My jsme lepší, my to neděláme. Myslím, že je to nebezpečný princip – slibovat, že nikdy nepodniknete nic jednostranně a vždy budete jen reagovat na tah toho druhého.

Dáváme tím Putinovi volnou ruku, aby udělal, cokoliv uzná za vhodné?

Putin nedávno označil vyhlášení západních sankcí za svého druhu vyhlášení války. Přiměl tím NATO i Británii, aby ještě přesněji vyjasnily své pozice, aby zopakovaly, že nebudou situaci eskalovat. Jasnost vyjádření je důležitá a chápu ji, na druhou stranu se obávám, že naše pozice objasňujeme až příliš. Putin to vnímá jako slabost.