Moje dospělá dcera viditelně přibrala a je bez energie
Jak si s ní o tom mám promluvit tak, aby se jí to nedotklo?
Jsem matkou dvaadvacetileté dcery, která v zahraničí studuje na vysoké škole. Za ty tři roky oproti původní hmotnosti přibrala. Ne nějak moc, ale je to dost viditelné. Kromě toho bývá velmi ospalá a za poslední půlrok také často nemocná a unavená.
Vím, že studium je náročné, hlavně co se týče rozvrhu a ranního vstávání do školy. Přestože tvrdí, že se jí ve škole velmi líbí a ráda by tam ve studiu pokračovala, nejsem si jistá, zda tomu tak skutečně je a jestli to psychicky i fyzicky opravdu zvládá. Výsledky má dobré, přiměřené. Věnuje se i mimostudijním záležitostem, setkává se s ostatními studenty, neběhá po barech ani diskotékách.
Záležitosti ohledně nemoci řešíme s lékařem a absolvuje i všechny preventivní prohlídky. Nevím však, jak jí vysvětlit tak, aby se jí to nedotklo, že by jí možná pomohlo, kdyby si jinak nastavila stravovací režim, snažila se zařadit více pohybu a – trošku „shodila“, dala si do pořádku zdraví, což ona jistě ví. Sama jsem si v teenagerském období prošla mentální anorexií, a proto se mi těžko hledají správná citlivá slova. A otázkou je, zda toto téma vůbec otevírat.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu