Pro odklad brexitu by musel existovat jasný důvod, vzkazuje Evropa Therese May

Ve smutném příběhu jménem brexit se objevila nová dějová zápletka – možný odklad lhůty. Britská premiérka Theresa May k němu v úterý otevřela cestu svým projevem v londýnském parlamentu a ve středu na její návrh odpověděli kontinentální Evropané. Skepticky a s dopředu ohlášenými podmínkami.

Podle daného rozvrhu by měli Britové opustit Evropskou unii a „vzít si svou zemi zpět“ přesně za měsíc, 29. března 2019. Za bezmála tři roky od referendového vítězství zastánců tzv. brexitu se ale nedokázali dohodnout, jak se to má vlastně stát a jakou budoucnost si pro své konečně opět suverénní království představují.

V lednu britští poslanci hodili pod stůl rozvodovou dohodu - pracně během posledních dvou let dojednanou jejich vlastní vládou a představiteli 27 zůstávajících členů EU. S tím, že má premiérka Theresa May vyjednat smlouvu jinak a líp. Evropané ale nové vyjednávání odmítli, a tak May v úterý představila londýnskému parlamentu následující program: buď poslanci do 13. března přece jen schválí původně dojednanou dohodu, nebo budou nuceni si vybrat mezi dvěma možnostmi – odkladem brexitu na blíže neurčenou dobu, nebo odchodem z EU bez dohody (což je na obou stranách kanálu La Manche noční můra s neznámými ekonomickými a politickými důsledky).

O případný odklad brexitového termínu by Britové museli požádat a za EU by s jejich žádostí muselo souhlasit jednomyslně všech 27 lídrů členských zemí. Hned ve středu se k téhle možnosti vyjádřili na společné tiskové konferenci německá kancléřka Angela Merkel a francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle obou dvou je možnost prodloužení brexitové lhůty myslitelná pouze v případě, že k ní bude „jasný a srozumitelný“ důvod.

„Čas vypršel a Britové se musí rozhodnout,“ citoval Macronova slova ze středeční tiskovky evropský i anglický tisk. „Pokud požádají o prodloužení lhůty, my samozřejmě budeme zkoumat, co je k tomu vede a čeho tím chtějí dosáhnout. A v žádném případě nedáme k takovému kroku souhlas, pokud za ním nebude perspektiva jasných cílů. My nepotřebujeme více času. To, co potřebujeme, je rozhodnutí,“ prohlásil Macron a kancléřka Merkel s jeho slovy souhlasila.

K věci se ve stejný den a se stejným odstupem vyjádřil i španělský premiér Pedro Sánchez. „Má-li jít jen o pouhý odklad tvrdého přistání ve formě brexitu bez dohody, je to k ničemu,“ řekl. Současně zopakoval, že Španělsko nikdy nepřistoupí na britské sny o změně tzv. irské pojistky, což je hlavní problém brexitářů s dohodou Theresy May. Jde o smluvní podmínku EU, že mezi samostatným Irskem a britským Severním Irskem nebude ani po odchodu Spojeného království z Unie existovat pevná hranice.

„Z tohoto bezpečnostního opatření nemůžeme ustoupit,“ řekl Sánchez. „Nejen ze solidarity s naším partnerem, Irskou republikou, ale i z prosté snahy udržet mír, kterého se v Severním Irsku podařilo díky neexistující hranici před lety dosáhnout. Takže říkám otevřeně a dopředu našim britským partnerům: I když se Španělsko nechystá oponovat eventuální žádosti o prodloužení brexitové lhůty, musí v něm být srozumitelná perspektiva řešení. Bezdůvodné prodlužování nejistoty odkladem finálního termínu nemá smysl a není to ani žádoucí.“

Za Brusel se k věci vyjádřil prezident Evropské rady Donald Tusk. Řekl, že eventuální britská žádost o odklad by byla „rozumným východiskem“ a že Unie by se k ní měla postavit „s pochopením“.