Politolog: Nečekal jsem takový propad komunistů a takový úspěch okamurovců

Krajské volby vyhrálo hnutí ANO. Prvenství získala strana v devíti ze třinácti krajů, ale zároveň ji volilo přibližně 21 procent lidí, což je nejnižší podíl hlasů v krajských volbách v historii. „Voliči se neostýchali dávat hlasy stranám bez ohledu na to, zda mají nebo nemají šanci překročit pětiprocentní hranici,“ říká v rozhovoru Tomáš Lebeda, politolog z Univerzity Palackého v Olomouci.

Nastoupil Andrej Babiš po víkendu na cestu k premiérskému křeslu a ANO k hegemonii na politické scéně?

Andrej Babiš si jenom vylepšil startovní pozici do těch rozhodujících voleb za rok.

Jak vítězství ANO v krajských volbách ovlivní vztahy ve vládě?

Myslím, že nijak zásadně. To, co bude vztahy ve vládě ovlivňovat, jsou právě volby nadcházející. Babiš teď bude mít samozřejmě větší sebevědomí, sociální demokracie má problém, který musí řešit, ale volby, jež budou za rok, ovlivní chod současné vlády mnohem více než výsledek krajských voleb. S jedinou výjimkou, pokud by sociální demokracie masivně provedla to, co se stalo v Královéhradeckém kraji. Umím si představit, že to by se to mohlo promítnout do vládní politiky. Hnutí ANO by se pak mohlo cítit podvedeno.

Proč už voliči nevěří ČSSD?

Nevím, jestli nevěří. Musíme vycházet z toho, že krajské volby mají úplně jinou účast a hlasuje se v nich jiným způsobem. Je pravda, že krajské volby většinou rozhodují celostátní témata, mají blíž celostátní politice než volby komunální. Ale už jen to, že přijde 34 procent lidí a ne třeba 60, je velmi důležité. Řada voličů ČSSD k volbám nepřišla, na druhou stranu je pravda, že také řada voličů ANO k volbám nepřišla. Pravda je, že sociální demokracii ale někteří voliči opustili, protože v krajích je už 8 let u moci - a to je docela dlouhá doba na to, aby přišla nějaká alternace.

Čím si vysvětlujete, že o významnou podporu přišla KSČM, jejíž voliči bývali proslule loajální?

Patrně tam bude více faktorů. Komunisté se dostali do vedení většiny krajů, a tím pádem ztratili pozici takové té tribunské strany, která může velmi snadno kritizovat, protože nemá vládní odpovědnost. Teď už ji měli a v očích jejich voličů se nic moc zásadního nezměnilo. Druhý faktor může být ten, že je velmi fragmentovaná volební struktura a je možné, že část voličů, kteří by jinak volili KSČM, mohli volit jiné, třeba populistické strany -  zejména ty, které pracují s tematikou přistěhovalectví. K tomu ale nemám žádná pevná data.

Co vás bylo vůbec největším překvapením voleb?

Když se podíváme na bývalé spojení STAN a TOP 09, je překvapivé, že z rozdělení těchto subjektů vyšli výrazně lépe STAN. Ale to, že vyhraje hnutí ANO a ČSSD bude druhá, se dalo čekat. Že při nízké volební účasti budou mít úspěch lidovci, to se také dalo čekat. Já jsem předpokládal i to, že komunisté půjdou dolů, ale nečekal jsem právě to, že oslabí natolik. Komunisté měli tradičně v krajích dobré výsledky také díky nízké volební účasti, letos se propadli na polovinu. Nepříjemné překvapení pro mě je úspěch spojenectví SPO a SPD - hnutí Svoboda a přímá demokracie a Strany práv občanů, které proniklo do zastupitelstev ve většině krajů.

Takže není na místě radost z neúspěchu antiimigračních stran, když právě Okamurovo hnutí ve spojení se zemanovci proniklo do většiny zastupitelstev?

Jediné, z čeho můžeme mít v této situaci radost je, že se zatím tyto subjekty nedokázaly dohodnout na funkční spolupráci. To by mohlo vést k masivnějšímu zastoupení.

Čím to je, že Okamura úspěch má, zatímco Konvička ne, ačkoliv oba pracují se stejnými tématy a cílí na stejné voliče?

Je možné, že je to způsobeno rétorikou. Uvidíme, jak bude situace vypadat za rok u parlamentních voleb. Témata, která artikulují, už skutečně v kontextu celostátní politiky smysl dávají. Bude tam také větší volební účast, takže uvidíme, jak to dopadne. Jsou strany, kterým by vyhovovala buďto velmi nízká, nebo mimořádně vysoká volební účast. U nás jsou to typicky komunisté. Vztah volební účasti a volebních výsledků není lineární. A zmíněné subjekty by to mohly mít podobné: v případě vysoké účasti by k volbám přišlo velké množství nespokojených lidí, kteří volit běžně nechodí.

Jak si vysvětlujete stále nízkou volební účast u krajských voleb?

Jsou to volby, které prostě voliče táhnou méně než sněmovní nebo komunální volby. Pro voliče je celostátní politika srozumitelná. Vědí, proč je pro ně důležitá. Stejné je to u komunální politiky. Ta krajská je někde mezi, takže je docela logické, že je ta účast taková, jaká je.

Mohla nízká volební účast pomoci i ODS, která zvítězila nad TOP 09?

Mohla. A TOP 09 také nedokázala své potenciální voliče k volbám přitáhnout. TOP 09 podle mě také ztrácí voliče proto, že nemá silné osobnosti vyjma Miroslava Kalouska. Nedokázala vytvořit natolik zajímavé osobnosti, aby byla atraktivní pro mladé voliče nebo pro váhající pravicové voliče. Strany, které nemají tvrdá jádra voličů, musí mnohem více spoléhat na personalizovanou politiku než strany, které jsou silně etablované. TOP 09 je v parlamentu teprve druhé volební období. Když vznikla, působila dojmem strany, která se vytvořila kolem silného lídra, kterým byl Schwarzenberg. U těchto stran je tak vždy velké riziko, že nedokáží dlouhodobě získávat podporu, když lídr odejde.

Liberecký hejtman Půta získal o dvanáct tisíc hlasů více než v minulých volbách, přestože figuruje v korupční kauze. Znamená to, že lidi korupční obvinění nezajímají?

To si nemyslím. Já si myslím, že voliči v Libereckém kraji tomuto obvinění nevěří. Podle mě se domnívají, že interpretace pana Půty je věrohodná, je to prostě otázka víry. Není to z důvodů nevědomosti, nebo toho, že by se o tato obvinění nezajímali.

V případě jihomoravského hejtmana Haška ale lidé věřit přestali.

Ano. Personalizovaná politika je hodně postavená na víře, nikoliv na racionalitě. V momentě, kdy stranu volím kvůli programu a idejím, je to do jisté míry racionální. Když ji volím kvůli lídrovi, je to do značné míry věc víry, důvěry. Toho člověka samozřejmě osobně neznám, znám ho zprostředkovaně a z nějakého důvodu mu věřím. Ztráta důvěry samozřejmě znamená i ztrátu volební podpory.

O čem svědčí, že vítěz voleb přitom získal historicky nejmenší podíl hlasů?

Je to důsledek té obrovské fragmentace. Hlasy se rozložily poměrně rovnoměrně. Jde o to, že se voliči neostýchali dávat hlasy stranám bez ohledu na to, zda mají nebo nemají šanci překročit pětiprocentní hranici. Strany dosahují relativně nízkých výsledků a do zastupitelstev jich proniklo nejvíc. Jsou zastupitelstva, kde bude devět politických subjektů. Průměrný počet stran v zastupitelstvu je přes sedm. Pak je logické, že i vítěz dosahuje nižšího zisku.

Povede tato roztříštěnost hlasů k nestabilitě krajských vlád?

Zatím vše nasvědčuje tomu, že ano. Koalice budou muset vznikat poměrně široké, většinou minimálně tři. V opozici bude zůstávat potenciál dalších třeba tří stran, které mohou kdykoliv některou z nich nahradit. To je velký potenciál k přeskupování sil. Můžeme očekávat, že bude docházet k otřesům v krajích.