Po čem strany touží a co jim Andrej Babiš neříká

Tento týden pokračuje dalším kolem vyjednávání vítěze voleb Andreje Babiše s ostatními sněmovními stranami. Minulý týden nepřinesly schůzky žádné hmatatelné výsledky: strany jen představily svá přání, jimž Babiš může, ale také nemusí vyhovět. Samo hnutí ANO o svých preferencích prozatím mlčí.

Bezpečnost především

Poměrně vypjatý souboj se dá očekávat o post předsedy bezpečnostního výboru. Svého šéfa bezpečnosti by si dokázaly představit téměř všechny strany včetně komunistů, kteří ve volbách získali nejhorší výsledek od roku 1921 (necelých osm procent hlasů a 15 poslanců). Největší zájem a nejspíše i největší nárok mají na předsedu tohoto výboru sněmovní nováčkovští Piráti a také Okamurova SPD. Jedná se o strany, které obdržely přes deset procent hlasů a které už před volbami prohlašovaly, že by v této oblasti měly rády svého člověka. Konečné rozhodnutí záleží na finální dohodě s Andrejem Babišem; souvisí to i s tím, jaká další místa tyto dvě strany dostanou.

Okamurova SPD chce kromě bezpečnosti obsadit vedení i v hospodářském, případně v zahraničním výboru. Po druhém kole jednání si Okamura ohledně zahraničního výboru odnesl od hnutí ANO negativní odpověď, hospodářství a bezpečnost je však stále ve hře. Naopak Piráti by se rádi ucházeli o vedoucí místo ve výboru zabývajícím se vědou a školstvím nebo ve výboru pro životní prostředí - podle předsedy Ivana Bartoše jsou to oblasti, na které se ve svém programu detailně zaměřují.

Jak SPD, tak Piráti chtějí ve sněmovně získat i vlastního místopředsedu. Jednou z dohodnutých záležitostí je počet místopředsedů: měl by být zachován (nyní zasedají ve sněmovně čtyři) či maximálně se o jednoho zvýšit. Za Stranu přímé demokracie by měl po boku předsedy zasednout Okamura, piráti si jako kandidáta na místopředsedu Poslanecké sněmovny v neděli odhlasovali Vojtěcha Pikala.

Společný místopředseda

Slabší pozici při vyjednávání - ať už o sněmovně či o vládě - mají přirozeně strany, které se ocitly poblíž pětiprocentní hranice. Uvědomuje si to i Jan Farský, volební lídr Starostů a nezávislých a předseda jejich poslaneckého klubu. „Máme jen šest poslanců, takže nemáme ambice mít vlastního místopředsedu. Ale určitě bychom chtěli mít předsedu ve výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj,” vysvětluje.

Podobný postoj zastává i TOP 09, která ve volbách získala jen o pár setin lepší výsledek. Podle místopředsedkyně Markéty Adamové by TOP 09 chtěla zasednout v ústavněprávním výboru nebo ve výboru pro sociální politiku, kde právě Adamová strávila poslední čtyři roky. „Vše ale budeme vyjednávat v úterý na poslaneckém klubu,” dodává.

Lidovce, kteří obdrželi necelých šest procent, tento výsledek podle předsedy Pavla Bělobrádka předurčuje do opozice; stejně jako slib, že s nikým, kdo je trestně stíhaný, ve vládě nezasednou. Přesto by si chtěli udržet předsedy stávajících výborů. Tím je i výbor pro evropské záležitosti, jehož šéfem byl dosud Ondřej Benešík - a dá se očekávat, že KDU-ČSL ho opět na tento post navrhne. Zevnitř strany zaznívá i požadavek na předsedu výborů týkajících se zemědělství nebo školství.

Posledně zmíněné tři strany (STAN, KDU-ČSL i TOP09) zároveň mluví o možné spolupráci. Starostové po jednání s lidovci dokonce prohlásili, že uvažují o společném místopředsedovi. „Chceme, aby naše oba poslanecké kluby koordinovaly svoje kroky v názoru na ty nejdůležitější otázky. Jsme ochotni sdílet naše kapacity tak, abychom mohli pokrýt celou agendu,“ řekl po jednání předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek. Sněmovní spolupráci chce rozšířit i o TOP 09. Strany by měly dohromady 23 poslanců, a staly by se tak třetí největší silou ve sněmovně.

Babišova komplikace

Komplikací při skládání Poslanecké sněmovny se pro Babiše a jeho hnutí může stát druhá nejsilnější strana, ODS. Nejenže stejně jako všechny ostatní – tedy kromě SPD - odmítá jít do vlády s Andrejem Babišem, ale nesouhlasí ani s navrhovanými změnami jednacího řádu, ani s Radkem Vondráčkem (ANO) coby šéfem sněmovny.

ODS chce na tento post nominovat svého předsedu Petra Fialu. Zatím to však vypadá, že ho podporuje pouze TOP09. Piráti se v neděli rozhodli hromadně podpořit Radka Vondráčka, ostatní strany tento týden čekají schůze poslaneckých klubů, na kterých se definitivně rozhodnou. A nikdo jiný zatím námitky proti kandidátovi ANO nevznesl.

A co chce sám Andrej Babiš? Nejenže to nevědí lídři stran, se kterými se vyjednávací tým hnutí ANO scházel, ale nevědí to ani sami členové hnutí ANO. První kolo vyjednávání bylo i podle slov předsedy poslaneckého klubu ANO a místopředsedy strany Jaroslava Faltýnka “spíše seznamovací”. Převedeno do praxe: Babiš se snaží zjistit, po čem partaje touží.

Z pohledu šéfa hnutí je to logický krok. Dopředu neříká své preference ani klíčové výbory - a po zmapování situace nabídne scénář, který by mu mohl usnadnit cestu nejen k rychlému schválení předsedy, ale i k možné podpoře při koaličním vyjednávání.

V úterý míří Andrej Babiš za prezidentem Milošem Zemanem do Lán, kde by měl být oficiálně pověřen sestavením vlády. Následně můžeme tento týden očekávat nejen finální bitvu o složení Poslanecké sněmovny, ale také další pokusy o sestavování vlády - což bude mnohem složitější a komplikovanější úkol. Jak již bylo řečeno, žádná ze sněmovních partají s Andrejem Babišem vládnout nechce: kromě postoje SPD unisono prohlašují, že se chystají do opozice a nic je prý nepřesvědčí o opaku.

Proto ostatně šéf hnutí ANO na konci minulého týdne změnil taktiku: stranám hrozí sestavením menšinové vlády, kde by se měli objevit nejen ministři za ANO, ale i nepolitici. Při sestavování sněmovny je proto zajímavé a důležité sledovat, kdo půjde Babišovi na ruku. Může se jednat o subjekty, které nakonec podlehnou a Babišovi na vládní spolupráci kývnout. V pondělí večer například odstupující předseda KSČM prohlásil, že by mu minimálně tolerance Babišovy menšinové vlády příliš nevadila.

Text o přípravě nové vlády najdete v novém Respektu 44/2017 pod titulkem Babišovo dilema. O vyjednávání menšinového kabinetu píše také Erik Tabery v komentáři Babišova hádanka.