Otevírá se Rusku a Číně cesta k účasti na dostavbě Dukovan?

Když vláda Andreje Babiše loni v červnu přijala dvacetibodové usnesení o tom, které kroky se musí udělat při přípravě na rozšíření jaderné elektrárny Dukovany, vypadalo to jako jasná cestovní mapa. Ministři odhlasovali, jaké materiály se musí připravit pro největší tendr Česka, tedy kdo co bude mít na starosti. Od předložení návrhu, jak stavbu financovat, přes vypracování analýzy návratnosti investice až po přípravu různých modelů smlouvy – včetně mezivládní dohody s jiným státem.

Jedním z bodů usnesení bylo i zřízení tzv. bezpečnostní skupiny při ministerstvu průmyslu, v níž měli zasednout zástupci tajných služeb a silových resortů. Podle zmíněného usnesení měli za úkol připravit zprávu, která by posoudila bezpečnostní aspekty celé zakázky. Tedy to, jestli někdo z uchazečů nepředstavuje pro stát bezpečnostní riziko.

Jak již Respekt informoval, zpráva skutečně vznikla a nepřímo z budoucího tendru vyřazovala dva zájemce - Rusko a Čínu. Ve více než třicetistránkovém dokumentu není přímo věta, že nemají zakázku dostat. Je tu nicméně vyjmenováno pět bezpečnostních kritérií, jež by měl každý uchazeč o účast v tendru splnit. A pokud je nebude schopen dodržet, představuje zásadní riziko pro národní bezpečnost, konstatuje zpráva. Kritériím, tak jak byla stanovena, přitom nebylo schopno dostát právě Rusko a Čína.

Jedním z nich například je, že pokud země některého z uchazečů ve svých oficiálních vládních materiálech definuje někoho jako svého nepřítele, není možné s ním spolupracovat v ekonomické oblasti. Tenhle bod neumožňuje dosáhnout na zakázku Rusku, jež ve svých dokumentech uvádí, za svého nepřítele považuje NATO – tedy i Českou republiku.

Vznik zprávy byl v podstatě jediným konkrétním bodem, který byl z červnového vládního usnesení splněn. Úředníci svoji práci většinou nestihli a ministerstvo průmyslu plnění úkolů nevyžadovalo. Podle informací Respektu teď vláda plánuje, že právě kvůli tomu celé původní usnesení zruší. „Zřejmě bude nahrazeno novým,“ potvrdil Respektu nový ministr průmyslu Karel Havlíček.

V bezpečnostní komunitě tento krok vyvolává značné obavy. Zástupci bezpečnostních složek, s nimiž Respekt mluvil, varují, že anulováním usnesení by byla anulována i existence bezpečnostní komise, a především její zprávy. Což by do budoucna otevřelo cestu, aby se tendru mohlo účastnit jak Rusko, tak Čína. Pro některé z ministrů jsou tyto státy dokonce favority; další za jejich účastí v tendru vidí možnost, jak zvýšit konkurenci a srazit tak finální cenu zakázky.

Nejde přitom o jediný způsob, jak by mohla být zpráva zpochybněna. Deník N nedávno upozornil, že na zástupce bezpečnostní komise byl ze strany vládních představitelů vyvíjen tlak, aby závěry přepracovali. A následně jim vláda nedala garanci, že se bude jejich závěry skutečně řídit.

Ministr průmyslu Havlíček tvrdí, že změna usnesení vlády není namířena proti komisi a jejím závěrům. „Komisi nikdo neruší, pokud budeme nahrazovat usnesení, tak ve smyslu toho, co se neplní,“ řekl Respektu. „Role bezpečnostní komise bude v budoucnu naopak ještě významnější.“ Jenže vláda zatím ani nespecifikovala, jak přesně by mohlo nové usnesení o jádru vypadat. Včetně toho, jestli v něm bude bezpečnostní komise opět figurovat.

O jádru bude ve čtvrtek jednat v Maďarsku prezident Miloš Zeman, který dlouhodobě prosazuje tamní model – tedy uzavření mezivládní dohody s Ruskem. Smlouva je přitom, jak vyplývá z nedávno odtajněných smluv, značně nevýhodná. Řada pasáží je ve veřejném dokumentu (nařídil ho vydat soud) začerněna, ale ze zbytku textu například plyne, že Rusko se má nečekaně postarat také o likvidaci stávajících reaktorů a rekultivaci areálu. Ten má vydržet ještě další dekádu, ale pak sanační práce vynesou Rusům zakázku za několik miliard eur, což se dosud nevědělo.

V kontraktu také chybí právní garance, že platí ruský závazek zapojit do stavby ze 40 procent maďarské dodavatele. A rovněž to, za jakých podmínek bude Rusko dodávat náhradní díly pro novou elektrárnu. Naopak pečlivě jsou popsány sankce v případě zdržení výstavby, bude-li zaviněno maďarskou stranou. Jde o reálné riziko: Maďarsko téměř rok vyjednávalo s Evropskou komisí, zda si může v Rusku objednat elektrárnu bez soutěže a slíbit na její provoz státní podporu. Zpožďují se zakázky na některé velké subdodávky a stále chybějí razítka od maďarského jaderného dohledu.

Případné spory se mají řešit podle švýcarského práva, byť maďarské zákony v případě veřejných zakázek nic takového neumožňují. Smlouva ani neexistuje v maďarštině, ale jen v ruštině a angličtině. To má kromě obsahu nasvědčovat, že byla napsána v Moskvě tak, aby hájila v první řadě ruské zájmy.

Moskvě vyhovuje i dříve zveřejněná smlouva o financování, podle které si Maďarsko v Rusku na stavbu půjčuje podobně, jako kdyby si bralo hypotéku. Úrok je dojednán v pásmu čtyři až pět procent ročně, tedy výš, než za kolik si dokáže Maďarsko půjčit na finančních trzích. Hypotéka se navíc musí začít splácet už v roce 2026 bez ohledu na to, jestli elektrárna poběží.

Usnesení Vlády České republiky by Jan Růžička on Scribd