Vítěz tendru na nové jaderné bloky bude znám nejdřív v roce 2024

Žádné nezvratné kroky směrem k nákladnému projektu nových jaderných bloků se nejspíš během následujících pěti let neuskuteční. Současná Babišova vláda se k nim nechystá – její nový plán spočívá v podpisu smlouvy s ČEZ, který má dál na projektu pracovat, ale první přípravná fáze má trvat ještě nejméně pět let.

S výběrem dodavatele se počítá až na konci této etapy. Stavět se má v Dukovanech, kde by nový zdroj po roce 2030 nahradil nynější elektrárnu zbudovanou ještě za komunismu. Pokud se nicméně během příprav ukáže, že náklady jsou příliš vysoké, stavbu lze i zrušit. Vyplynulo to z prohlášení premiéra a nového vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla na čtvrteční konferenci se zástupci šesti uchazečů o výstavbu.

„Je nutné neprodleně spustit první etapu, v rámci které má ČEZ za úkol získat povolení pro umístění zdroje podle atomového zákona, získat územní rozhodnutí v lokalitě Dukovany a zorganizovat výběrové řízení na dodavatele,“ prohlásil Babiš na akci pořádané v budově sněmovny jako první veřejné fórum svého druhu mezi vládními představiteli a zájemci o účast v tendru.

Podle Míla nyní se nyní počítá s tím, že zmíněná první fáze zabere pět let a k případnému výběru vítěze půjde přistoupit až na jejím konci. „Dokončení výběrového řízení se dá předpokládat spíše v roce 2024. Nikdo z nás to nechce zdržovat, ale nemá smysl dávat optimistické scénáře a pak termíny posouvat,“ uvedl.

Podle Babiše se mají nové jaderné bloky v Dukovanech stát „základním pilířem obnovy výrobní základny“ po roce 2030. Podle premiéra bylo chybou zrušit v roce 2013 dostavbu Temelína - Sobotkova vláda, kde byl ministrem financí, odmítla dát firmě ČEZ na nákladný projekt státní garance.  Zároveň však podle Babiše i nyní existuje možnost, že z projektu v případě příliš vysokých nákladů sejde.

„Stát bude po předložení nabídek na výstavbu nového jaderného zdroje informován o celkových nákladech investice a bude mít možnost přijmout adekvátní rozhodnutí o pokračování, či naopak zastavení plánované výstavby pro případ, že by výsledná cena elektrické energie nebyla na společensky a hospodářsky přijatelné úrovni,“ prohlásil v úvodním projevu Babiš.

Podle Babiše a Míla má přípravy řídit firma ČEZ na základě nové smlouvy se státem, k jejímuž podpisu by mělo dojít během letošního roku. ČEZ bude podobně jako u projektu na dostavbu Temelína zodpovědný za organizaci tendru, ale k jeho zahájení podle Míla dojde spíše koncem roku 2020 nebo až v roce 2021.

Záležet bude mimo jiné na vyjednávání s Evropskou komisí, od které Česko bude potřebovat souhlas s případnou veřejnou podporou, bez které se stavba neobejde – a kde lze očekávat komplikace, podobně jako třeba při jednání Bruselu s Maďarskem.  ČEZ by podle smlouvy se státem měl celý projekt dotáhnout až do cíle s tím, že stát se zaručí za úvěry, což by firmě umožnilo ušetřit na úrocích. „ČEZ jako investor si bude moci zajistit finanční zdroje za stejné náklady, jako by stavěl stát,“ vysvětluje Míl.

Smlouva by měla předem definovat cenu, za kterou má být elektrárna postavena. Rizika zdržení nebo prodražení ponese ČEZ, s výjimkou komplikací z titulu nové legislativy nebo nových regulatorních nároků. Podle šéfa ČEZ Daniela Beneše je ČEZ připraven smlouvu podepsat a projekt po etapách obstarat. První etapa by podle Beneše neměla spotřebovat víc než dvě procenta celkových nákladů na nový zdroj, do roku 2024 by se tedy nemělo utratit víc než několik miliard korun. Podle Beneše by smlouva se státem měla zároveň zajistit, aby nedošlo k poškození práv minoritních akcionářů.

Stále ale není jasné, jak se stát chce vyrovnat s jejich hlavní námitkou – tedy že elektřina z nového jaderného zdroje vychází po započtení všech nákladů příliš draze a nemá tedy ekonomický smysl. Podle oficiálních vládních dokumentů má i tak investice smysl z bezpečnostních důvodů, aby Česko v budoucnu po odstavení uhelných elektráren a dnešních Dukovan mělo z čeho pokrýt svoji spotřebu. Řada zemí se však bez jádra obejde a sázejí na masivní rozvoj čím dál levnějších obnovitelných zdrojů, které již dnes podle řady propočtů dokážou energii vyrábět levněji než nová jaderná elektrárna.

Za kolik budou dodavatelé ochotni stavět, zda to bude pro Česko přijatelné a zda projekt nenarazí v Bruselu jako příliš dotovaný, zůstane ještě několik let otazníkem. „Současné vedení (ČEZ) i politici se fakticky vyzuli z jakékoli osobní odpovědnosti. Vše se tedy přesouvá na další vlády a managementy ČEZ,“ poznamenal k novému harmonogramu zástupce největší skupiny minoritních akcionářů Michal Šnobr. Snaha odložit věci může podle něj souviset i s avizovanou cestou Andreje Babiše do Bílého domu - Spojeným státům může vyhovovat pozdější termín kvůli potřebě času na vývoj nových, menších reaktorů.

O stavbu v Česku se uchází ruský státní Rosatom, francouzská EDF, jihokorejská KHNP, čínská China General Nuclear Power, americký Westinghouse a francouzská Areva ve spolupráci s japonským Mitsubishi.