Lidovci se obrátí na Ústavní soud kvůli rodičovskému příspěvku
Vládní postup je podle nich hrubě nespravedlivý a porušuje princip předvídatelnosti práva
Nová pravidla pro vyplácení rodičovského příspěvku začala platit se startem nového roku, téma ovšem z agendy nemizí - a hned tak ani nezmizí. Vláda totiž přes odpor rodičovských organizací, Senátu i části opozice ve sněmovně prosadila variantu zákona, podle něhož mají na zvýšení příspěvku o osmdesát tisíc korun nárok pouze rodiny, které ještě finanční podporu od státu zcela nevyčerpaly. Rodiče dětí do čtyř let, kteří se do zákonné definice nevešli, a na extra peníze tudíž nárok nemají, se tak dál ozývají.
A právě jejich zájem má podle svých slov na paměti skupina senátorů, která v úterý v Senátu představila stížnost, kterou se chystá podat k Ústavnímu soudu. Podle zástupců senátorského klubu KDU-ČSL a nezávislých, kteří za stížností stojí, je zákon nastaven nespravedlivě, dělí rodiče na dvě kategorie, přitom obě skupiny rodičů pečují o děti mladší čtyř, jimiž je podpora státu určena. A podle této logiky by tedy měla být určena všem bez ohledu na to, zda se v minulosti rozhodli příspěvek vyčerpat ve zrychleném režimu.
Podle autora stížnosti, advokáta Ondřeje Stravy, je vládní postup „hrubě nespravedlivý“ a rovněž porušuje princip předvídatelnosti práva. Vláda totiž dlouhodobě rodiče ujišťovala, že přidá všem bez rozdílu. „Vláda trestá rodiče, kteří využili svého práva vyčerpat příspěvek rychleji,“ říká. Kupříkladu proto, že se z finančních důvodů museli dříve vrátit do práce.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Penězi k chudobě
Dokument by měl k Ústavnímu soudu odejít do konce ledna. V době tiskové konference byly pod stížností pouhé tři podpisy, senátor Lumír Kantor (nestraník za KDU-ČSL), který stojí v čele senátorské iniciativy, nicméně očekává, že se připojí většina senátorů, kteří na počátku prosince drtivou většinou hlasů odmítli vládní návrh zákona a poslali jej zpět do sněmovny právě s požadavkem, aby zahrnul všechny rodiny. Záměr připojit se už vyhlásili zástupci senátorského klubu ODS; zároveň oznámili, že předložili novelu zmiňovaného zákona, která ovšem nemá vzhledem k rozložení sil ve sněmovně příliš šancí na úspěch.
Není jasné, jak dlouho se bude Ústavní soud věcí zabývat, ani jak nakonec rozhodne. Šance stížnosti nicméně zvyšuje skutečnost, že princip předvídatelnosti práva i legitimní předvídatelnost postupu orgánů veřejné moci soud opakovaně označil za základy právního státu.
Ve svérázné situaci se nyní ocitá ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Sama totiž dlouhodobě prosazovala variantu zákona, která by zahrnovala všechny rodiče dětí do čtyř let bez rozdílů. Nepodařilo se jí nicméně přesvědčit vládní kolegy z ANO, zejména ministryni financí Alenu Schillerovu (ANO). A nyní tak normu hájí jako ústavně komfortní.
Přečtěte si více k tématu
Čtěte také: Tahle země není pro matky
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].