Trump jde na ruku své technologické partě, vyjmul USA z dohody o globální minimální dani

O víkendu padl první výstřel, kterým Donald Trump spustil obchodní války ohlášené v kampani. Zavedl pětadvacetiprocentní cla na dovozy z Kanady a Mexika (ta ovšem vzápětí zrušil) a nové desetiprocentní clo na zboží z Číny. Ještě předtím však bez velké pozornosti a ve stínu dalších exekutivních výnosů zasáhl do světové ekonomiky způsobem, kterým potěší akcionáře velkých amerických koncernů, zvlášť těch digitálních. Tedy „Trumpovu technopartu“ – jak jsme šéfy Amazonu, Mety, X a dalších nazvali na obálce minulého Respektu.

Rozmáchlým podpisem definitivně vyjmul Spojené státy z dohody o globální minimální dani a pohrozil všem státům, které se ji budou snažit na amerických nadnárodních koncernech vymáhat. Cílem této dohody bylo zastavit spirálu čím dál nižších daňových sazeb, kdy státy mezi sebou (a s daňovými ráji) soutěžily o přízeň koncernů a jako celek inkasovaly čím dál méně.

Na dohodě, která měla zkrotit jeden z excesů ekonomické globalizace a roky vznikala pod patronátem OECD, se v roce 2021 dohodlo 140 států. V časech rostoucího politického napětí, kdy spolupráce a hledání kompromisů drhne, se jednalo o jeden z mála velkých úspěchů mezinárodní diplomacie.