Poslaneckou sněmovnou prošlo zvýšení rodičovského příspěvku. Ti, kdo v lednu 2020 ještě budou pobírat podporu na mladší než čtyřleté dítě, se tak mohou těšit ke stávajícím 220 tisícům až na 80 tisíc navíc. To není málo a zejména matkám samoživitelkám, které vychovávají jedno a více dětí a jsou odkázány jen na svoje síly, to pomůže. Je to několik měsíčních nájmů, párů zimních bot a balení plen navíc.
Jenže co pak, až těch několik měsíců uplyne, děti vyrostou z bot a budou potřebovat nové? Na tohle stát nenabízí odpověď, respektive už třicet let ženám říká: Chudněte. Rodinná politika se skládá z dávek, daňových úlev a služeb. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) nyní prosadila zvýšení jedné dávky, daňovou úlevu rodinám s dětmi už dříve odhlasovala konzervativní opozice, ale se službami se - opět - nehnulo. Zůstávají stále stejně špatné.
Jde dominantně o síť státních či obecních zařízení pro předškolní děti, která je buď nedostačující (v případě školek) nebo neexistující (v případě jeslí). Česká republika dává na služby 18 procent výdajů určených na rodinnou politiku, což je nejnižší podíl ze všech států EU. Češky zároveň využívají velmi dlouhou rodičovskou dovolenou. A jak ukázala studie institutu CERGE-EI, tato kombinace vede “k jednomu z nejvyšších propadů zaměstnanosti žen v důsledku mateřství a rodičovství v EU a ve světě”. Ovlivňuje i nižší důchody žen v pozdějším věku, už dvacet let neklesající rozdíl v platech žen a mužů na stejných pozicích, ale má dopad i na nižší českou porodnost ve srovnání s jinými evropskými státy.
Je to logické. Pokud ženy nemají podpůrnou síť v podobě jeslí a školek, která by jim umožnila vrátit se do práce a vydělávat si, mají nižší motivaci si zkušenost mateřství zopakovat. Už za éry ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) doporučovali experti OECD v rámci celoevropské kampaně na vymýcení chudoby žen radikálně zkrátit českou rodičovskou dovolenou - na 12–14 měsíců, jak je to například v sousedním Německu - a vybudovat systém veřejných předškolních zařízení pro malé děti.
Tady je inspirací například Francie, která kromě jeslí a školek nabízí síť státem dotovaných chův, jejichž cena v nízkých jednotkách eur na hodinu se odvíjí od sociální situace zájemce a mohou si je dovolit i chudší rodiny. Francie má jednu z nejvyšších porodností v Evropě a důvodem nejsou přistěhovalci, nýbrž právě funkční infrastruktura.
Od dob ministryně Marksové se nic nezměnilo, podpůrné služby chybí českým ženám a obecně rodinám pořád stejně. A nic na tom nemění ani těžce vybojovaný vyšší “rodičák”.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].