Kulhánek: Jsem pro Evropu, ale Macron ať nás neuráží

Chce vyhrát, ale v nejhorším bere i stříbro. Fandí Evropě i euru, ale stížnosti z Paříže ani z Berlína poslouchat nechce. Do politiky jde pod oživlou značkou ODA, ale klidně bude volit také ODS nebo spolupracovat s Andrejem Babišem. Do boje o post příštího českého prezidenta ve čtvrtek naskočil bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek (73) – překvapivý kandidát, který si zatím nedělá velkou hlavu s taktizováním a hledáním nekonfliktních kompromisů přijatelných pro každého. Kandidaturu ohlásil bez velkých příprav jen šest dnů poté, co se k ní nechal přesvědčit. Do kampaně jde s tím, že nejsme malá země a že je Čechům třeba vrátit hrdost, kterou jim Miloš Zeman bere. 

Ve Fortuně máte kurz 13:1 a jste čtvrtý v pořadí. Vsadil byste, že vyhrajete?

Na začátek je to dobrý kurz. Ale já nesázím - a na sebe už vůbec ne. V téhle soutěži se dá pravděpodobnost výsledku těžko posoudit.

Takže věříte ve vítězství, nebo ne?

Jistěže ano, s tím do toho jdu. Ale nezlomí mi srdce, když skončím druhý za Drahošem.

To by znamenalo porazit Miloše Zemana. Jak to chcete udělat?

Z toho, co slyším od lidí, tak jeho obliba už upadá. I u těch, kteří ho dřív volili.

I proto jdete do voleb?

Lhal bych, kdybych tvrdil, že to nehrálo vůbec žádnou roli.

 Jako program jste vyhlásil dbát na dodržování ústavy a vrátit prezidentskému úřadu vážnost a důstojnost. To jste myslel jako reakci na Miloše Zemana?

Já mám dojem, že Zeman nebyl jediným prezidentem, kdo byl s těmito věcmi na štíru.

Co konkrétního byste mohl v těchto dvou bodech udělat?

Být důsledně nadstranický. Tedy nepřipouštět si žádné osobní animozity. To je třeba ovládnout. A pak výrazně zvýšit váhu České republiky navenek. Česko není malá země. Deset milionů obyvatel je počet odpovídající Řecku, Portugalsku, Rakousku, Norsku, Finsku, Belgii, Maďarsku… Je nesmysl považovat se za nejmenší z malých zemí. Byla doba, kdy naše království sahalo za Norimberk. Jestli něco nesnáším, tak to je pocit malosti, kdy Čech potká v Itálii Čecha a tváří se jako Ital nebo Němec, aby se spolu nemuseli bavit. Češi musí znovu najít svoji hrdost.

Součástí strategie musí být utrhnout kus voličů, kteří dřív volili Miloše Zemana. Jak to chcete udělat?

Tím, že se budu chovat úplně jinak, ale bez toho, že bych se vymezoval. Já jdu do voleb sám za sebe. Proč bych poukazoval na to, že se Zeman nějak vyjadřuje a nějak chová, když to všichni vidí? A kdo to nevidí, toho stejně nepřesvědčím. Ale když se budu vymezovat, tím jeho elektorát neoslovím, tím spíš je ještě zabetonuju pozici „Je to náš Miloš“. Cesta je nabídnout těm lidem něco, po čem možná trochu bytostně touží. Tedy například to, co jsem říkal – být hrdý na sebe a na svoji zemi.

Michal Horáček říká, že pro vítězství je potřeba pochopit tuto zemi. Proč Češi volili Miloše Zemana – chápete to?

Protože kampaň, kterou dělal Karel Schwarzenberg, byla v řadě bodů kontraproduktivní. Prohlásit, že Edvard Beneš by dnes byl za odsud Němců odsouzen v Haagu, to zkrátka nelze Čechům říct. A fungovat už dnes nemusí ani to, jakou formu měla kampaň Miloše Zemana.

Jakou máte na mysli?

Že objížděl, sliboval, byl žoviální, sypal bonmoty… V té době to fungovalo, ale když se něco pořád opakuje, přestává to zabírat. Je pár bajek, které lze opakovat pořád, ale ty mají svou hloubku. Ne jako Zemanovy bonmoty.

Šel jste se na něj teď někdy podívat? Se svým publikem to prý pořád umí…

Já nepopírám, že je favorit. Ale to neznamená, že bych se do toho nemohl pustit.

Říkal jste, že kdybyste nekandidoval, volil byste Jiřího Drahoše. Co nabízíte lepšího?

Já mám výhodu, že jsem od útlého věku mezi lidmi. Ve sportu, v různých fabrikách – tam se setkáte s jinými lidmi než ve vědě. Ve fabrice poznáte zemi z gruntu.

To už je ale pár let, co jste byl „dole“ ve fabrice…

Ano, ale tam si vytvoříte známé, kteří se k vám pak chovají pořád stejně. Ti mě poslali u piva do háje i jako šéfa Škodovky a pošlou mě i teď. Možná díky tomu vím o nejrůznějších bolístkách normálních lidí víc než Drahoš. Ale jinak si myslím – a možná to bude znít velkohubě – že jsme velmi podobní kandidáti a ve finále mezi námi moc velký rozdíl nebude.

Jestli chcete vyhrát, musíte být lepší. V čem jste lepší?

To se teď nedá říct a nemůže to říct ani on. Bezesporu je lepší v chemii. Budou diskuse, každý budeme něco říkat - a je otázka, jakou skupinu lidí přesvědčíme. Lidé z fabrik budou - doufejme - říkat, že lepší jsem já, učitelé a vědci budou totéž říkat o něm.

Abyste vyhrál, musíte přesvědčit miliony lidí o tom, že ten nejlepší jste vy. Proč by vás tedy měli volit?

Řekněme, že jsem neodtažitý. Jak se píše ve Švejkovi: „Člověk si myslí, že je gigant, ale je hovno, kamaráde.“ Švejk je moje Bible a tohle mám tak nějak podvědomě zafixováno už roky.

Soused oligarcha

Pokud chcete být „důsledně nadstranický“, jak vzniklo spojení s Pavlem Sehnalem a jeho resuscitovanou stranou ODA?

Velice jednoduše. Na Masarykově nábřeží v Praze sídlila v prvním a třetím patře Sehnalova firma SPG a ve druhém a čtvrtém patře jsme měli kanceláře my se Škodovkou. Zdravili jsme a věděli jsme o sobě. Za druhé, já měl historicky rád dvě strany – Unii svobody a ODA, to byly pro mě seriózní konzervativní strany s chytrými lidmi. Čili mně se líbí oživení téhle značky. A za třetí – dřív po mně byla v politice poptávka, ale teď mě nikdo jiný neoslovil.

Vyhecoval vás?

Trošku ano.

 Vybavíte si ten okamžik, kdy jste se rozhodl?

Jistě, to bylo teprve minulý pátek.

 Nevadí vám, že někdejší spoluzakladatel ODA Daniel Kroupa říká o panu Sehnalovi, že tu značku – cituji – prostě ukradl? Myslí to v morální rovině, protože podle práva byla volná, ale přece jen…

Poslechněte si verzi pana Sehnala a uvidíte. Mně přišla škoda, aby ta značka byla mrtvá. Kroupa měl možnost se do toho pustit. (Sehnal historii popsal Respektu tak, že původní strana ODA byla několik let mrtvá a v likvidaci, kterou jeho právníci pomohli dotáhnout do konce, aby bylo možné stranu zaregistrovat znovu. Značka nikde zapsaná nebyla, což připouští i Kroupa, jehož Sehnal na začátku přizval ke spolupráci, ale stranu už v té chvíli vedl jako svůj projekt, který oživil poté, co roky nevykazoval žádnou činnost – pozn. red.).

Daniel Kroupa říká, že nechce být součástí „oligarchizace politiky“, kdy nejdřív podnikatelé ovlivňovali politiku přes lobbisty, pak do ní začali dosazovat svoje klienty a nyní do politiky vstupují sami…

Já mu rozumím a není to tak dávno, kdy bych podobně kritický názor sám zastával. Ale oligarchizace, což zní tak efektně, je dnes fenomén celého světa. A také toho, že kdyby Kroupa a spol. dokázali strany tohoto typu udržet ve hře, pak by k ničemu podobnému nedošlo. Berme to tak, že jsou tu lidé, kteří už mají majetku dost a chtějí se starat o věci veřejné s malým vé. Čili já bych byl v kritice takzvaných oligarchů opatrný, a to platí trochu – říkám trochu – i u Andreje Babiše. Sehnal je možná oligarcha, ale já nejsem na prodej a nikdy jsem nebyl.

Jdete spolu do voleb, čili těžko se od něj distancovat.

Jistě. S tím, co značka ODA ztělesňuje, sympatizuji, stejně jako s novým programem. O lecčems jsme intenzivně diskutovali, ale v zásadě je to program solidní, kde je plno bodů promyšleno dobře a do hloubky.

Například?

Například že výše důchodů pro ženy má záviset na počtu dětí. Pokud některé ženy mají dnes vyšší důchod z titulu, že vydělávaly, a jiné měly tři děti a tím pádem si na důchod tolik vydělat nemohly, tak to je věc, která by se měla zohlednit. Anebo – řešení dopravy. Mluví se o tom, že by se do Prahy mělo jezdit víc vlakem, ale zapomíná se, že v místech jako Černošice není kde na nádražích zaparkovat.

Když jste nakousl Babiše. Dá se stát nebo prezidentský úřad řídit jako firma?

Jistě že ne. Na to přece přišel už i Babiš. Já na to přišel, když jsem měl řídit český hokej. Ani tam nejde direktivně řídit a přikazovat, je především třeba sladit nejrůznější zájmy, dát dohromady lidi, kteří mají vůči sobě averze - a hledat cestu, aby všechno dohromady fungovalo. Nařizovat sice můžete, ale je vám to houby platné.

Vy jste volil ANO?

Do sněmovny ano.

Litujete?

Ne koho bych měl tehdy volit jiného?

Ale letos už volíte ODA?

Zatím neznám kandidáta – takže zatím Janu Černochovou z ODS.

Mnozí čeští továrníci s Andrejem Babišem sympatizují, někteří za něj i kandidují, berou to jako přirozeného spojence. Vy ho berete jako spojence, nebo protivníka?

Pro ně Babiš člověk jejich vyznání. Pro mě tolik ne, ale nemám potřebu se vůči němu mimořádně vymezovat. Můj dojem je, že bychom možná mohli být spíš spojenci, než protivníci.

Chtěl byste, aby vás podpořil?

Hodilo by se to, co by ne.

Vy jste už dřív o spojenectví debatovali – proč to nevyšlo?

Debatovali jsme o Senátu, byl za mnou i Bělobrádek nebo Gazdík. Ale Senát, to už je aplikovaná politika, kde toho jedinec moc neovlivní. Prezident hraje úplně jinou roli. Ta funkce má jakési charisma - a když ho dobře využijete, můžete pozitivně i negativně ovlivnit spoustu věcí.

Nejsme žádní příživníci

Vy jste o Škodě mluvil vždycky v duchu, jak je to příkladná přeshraniční spolupráce. A vzor toho, jak Evropa obohatila nás a my Evropu. Dá se o vás mluvit jako o proevropském kandidátovi?

V každém případě.

Nebojíte se té nálepky?

Proč?

Třeba proto, že po republice už visí billboardy o referendu k vystoupení.

To je nesmysl. Podle mě tu žádný odpor k Unii není. Je pravda, že lidé jsou zmanipulovatelní a že pár fanatiků dokáže lidi zblbnout, takže se může stát neštěstí, z kterého pak už není cesta ven. Ale lidé nejsou hloupí a chápou, že nejsme Anglie, která si může jít svojí cestou.

Co tedy pro vás znamená být proevropský?

Být mezi těmi, kteří se podílejí na rozhodování, protože mají respekt a jejich hlas je slyšet. Ale také říct, že se mi vůbec nelíbí dominance Francie a Německa, respektive dua Macron - Merkel. Pokud je někdo tak drzý, že o této zemi řekne, že bere Evropskou unii jako supermarket, tak u mě skončil. A pokud paní Merkel má pro Macrona v tomto slabost, to už je pro mě hodně silné kafe.

Vy jim nerozumíte? Když vznikne problém, Česko a spol. prostě dávají ruce pryč.

Ale takové prohlášení si nikdo nemůže dovolit říct. Já bych to o Francii nikdy neřekl, i když třeba na zemědělství vyžírá daleko víc už tím, jak se zemědělská politika kdysi nastavila. Nemluvě o tom, že do Francie i do Německa odsud odteče tolik peněz, že saldo z evropských fondů je tím - myslím - bohatě pokryto.

Teď se začínám ztrácet. Dividendy se vyplácejí proto, že sem někdo předtím investoval - a na tom běží česká ekonomika.

Ještě by se tu mohly zvýšit mzdy, kdyby tlak na co největší dividendy nebyl tak velký, ale jinak samozřejmě ano – o důležitosti Unie není pochyb. Jen není pravda, že jsme příživníci.

Námitka se supermarketem byla reakcí na to, že Česko přijalo 12 uprchlíků a dál nic, což jiné země v EU udělat nemůžou, a ocenily by vstřícnější přístup. Co by dělal proevropský prezident?

Vyhnul by se velkohubým prohlášením, že nebudeme nic plnit. Šlo s tím pracovat – argumentovat, že přijímáme Ukrajince, projevit vůli přijmout určitý počet prověřených utečenců, kteří ve válce přišli o domov. Koneckonců kdybychom přijali tisíc Syřanů, tak jich tu do dvou týdnů zůstane dvě stě. Zachovali jsme se blbě, ale na druhou stranu dalo se to říct jinak.

Euro ano, Temelín ne

Jste pro euro?

Ano.

Bude potřeba za 20 let další Temelín?

Doufám, že ne. Energií se neskutečně plýtvá.

Měnil byste něco ve vztahu k EU nebo k NATO?

K NATO nic a v EU to, co jsem už říkal.

Přijal byste na Hradě dalajlámu?

Ne, protože to není v zájmu téhle země. Obchodujeme se zemí, která se na to dívá špatně. Dalajláma je duchovní osoba, s níž mohu tisíckrát souhlasit, ale není důvod ho přijímat jako politika na Hradě. Přijal bych ho kdekoli mimo, ale ne oficiálně jako prezident republiky.

Polsko a v Pobaltí souhlasilo s rozmístěním předsunutých jednotek americké armády. Byl byste pro to u nás?

Není důvod, nejsme hraniční stát. Ale nevadilo by mi to, pokud by to bylo třeba.

Jmenoval byste vládu s účastí komunistů?

Měl bych s tím dost velký problém. Spíš ne.

Jak jste to měl s komunisty vy za minulého režimu?

V roce 1968 jsem vstoupil a v roce 1970 mě vyloučili. Měl jsem naivní představu, že se dá něco změnit.

Našel byste nějakou formu uznání pro bratry Mašíny?

Kdyby tam nebyl zavražděný pokladník, tak bych nad tím uvažoval.

Pokud jste pro euro a příznivci eura jsou teď v Česku v menšině, zkuste je přesvědčit.

Za prvé by odpadly transakční náklady. Politika ECB a její tištění dalších peněz je možná nebezpečná, ale stejně jako náš fixní kurz. Výhody nad riziky převažují, nemluvě o tom že vlastní měna přináší obrovské riziko eventuálních spekulací. Kdyby se nějaký velký dolarový miliardář rozhodl s touto měnou zacloumat, tak to udělá a nezabrání tomu centrální banka ani nikdo jiný. Teď je koruna stabilní, ale může být snadnou obětí, kdykoli by na ni někdo chtěl zaútočit.

Babiš by vám namítl, že nechce platit dluhy řeckého státu a italských bank.

Kdo ale tyto náklady nese? Kryjí se hlavně tištěním dalších eur v ECB.

Přispívat musí i vlády – na Slovensku kvůli tomu jedna padla.

Dobrá, ale o kolik šlo peněz? Jako politikum je to možná nepříjemné, ale z hlediska ekonomiky to není nic, co by převážilo nad výhodami. Navíc jsou tu prestižní důvody, to je rozhodně důležité. Byli bychom součástí té „kvalitní“ Evropy.

Pouť dělat nebudu

Jaká je to změna, mít ze dne na den po ruce odpověď na každou otázku?

Já jsem názorově konzistentní, jde jen o to, že plno názorů má člověk v hlavě jen ve vágní formě. Teď je musím formulovat a při tom se samo o sobě dopouštím různých chyb, které budu třeba časem korigovat. Stejně jako když jsem po nástupu do Škodovky sliboval auto do 100 tisíc korun a po dvou měsících jsem zjistil, že to je pitomost. V řadě věcí má člověk jen povrchní znalosti, které si upřesní až ve chvíli, kdy nějakou dobu funguje a má k dispozici odpovídající aparát.

Máte už vymyšleno, jak budete vypadat kampaň, kdo se na ní bude podílet a čím se bude lišit?

Ve čtvrtek jsem vyhlásil kandidaturu, před týdnem se to rozhodlo. Čili na kampaň je ještě brzy. Bude existovat tým v rámci ODA, který bude zajišťovat praktické organizační věci, a pak mám v hlavě řadu lidí, kteří o tom možná ještě ani nevědí, ale od kterých bych si rád nechal v nejrůznějších oblastech pomoct.

Babiš objede denně i tři čtyři města – co vy?

Nevím, jestli je to nutné. Existují televize, noviny, vysoké školy, větší shromáždění kde se dá mluvit. Ale nechystám se jezdit od města k městu jako pouť, postavit kiosek na náměstí a čekat, kdo přijde. Možná to funguje, ale mně se to lidsky příčí – já si s každým rád promluvím, ale jak si já ten úřad představuju, k tomu se žádný takový cirkus nehodí. Poslanec nebo senátor se musí prodat, prezident ne - k tomu by měli voliči dojít po zralém uvážení bez toho, aby kandidát objížděl města jako kolotočář. V nejhorším nebudu zvolen. A co se stane? Nic.

Vratislav Kulhánek se narodil v roce 1943 v Českých Budějovicích. V roce 1981 nastoupil do budějovické společnosti Motor Jikov, kde končil v roce 1992 jako předseda představenstva, poté vedl další budějovický podnik Robert Bosch. V letech 1997–2004 byl předsedou představenstva Škody Auto a další tři roky vedl ve firmě dozorčí radu. Poté figuroval v orgánech dalších společností, jako AAA Auto, Akuma, Kooperativa nebo Czech Institute of Directors. V letech 2004–2008 stál v čele Českého svazu ledního hokeje. V roce 2004 soud rozhodl o výmazu jeho jména ze seznamů spolupracovníků StB. Je rozvedený, má dvě dcery. V 70. letech jezdil závodně automobilovou rallye.